Málokterá rocková skupina ovlivnila populární hudbu tak zásadně jako trio založené Kurtem Cobainem. Jedna věc však je přetrvávající vliv legendy, druhá přístup hudebního průmyslu zaměřený na prodeje. Právě konflikt mezi subverzí a komodifikací přitom charakterizuje specifickou roli Nirvany v historii popkultury.
O smrti Kurta Cobaina se svět dozvěděl 8. dubna 1994. Přestože veřejnost zpráva zaskočila, ti, kdo byli se situací frontmana Nirvany obeznámeni, už nějakou dobu tušili, že se schyluje k tragédii. Věcně až cynicky se ke zpěvákově sebevraždě vyjádřil spisovatel William S. Burroughs, s nímž se Cobain setkal poté, co nahrál hudební doprovod k jeho povídce Feťákovy Vánoce: „Tady vůbec nemůže být řeč o nějakém projevu Kurtovy vůle. Osobně jsem přesvědčen, že zemřel už dávno.“ Kdykoli nastane podobná tragédie, zaznívají hlasy, které se ptají: Když měli všichni zlé tušení, proč nikdo nic neudělal? Odpověď by jistě byla složitá, nicméně smutnou pravdou zůstává, že pro mnohé měl Cobain větší hodnotu mrtvý než naživu.
Alternativní devadesátá
O leckom se vypráví, že se proslavil přes noc, ale udělat takovou „díru do světa“ jako Nirvana vyžaduje specifickou souhru okolností. S koncem osmdesátých let se zdálo, že posluchačům populární hudby začínají lézt …
