editorial

6,1 m × 2,44 m × 2,59 m = 38,5 m³. Tak zní jedna ze základních rovnic současného světa. Jde o délku, šířku, výšku a objem standardizovaného kontejneru. A pokud chápeme modernitu jako směřování k maximální efektivitě a kalkulovatelnosti, pak je jednotka TEU, odpovídající jednomu šestimetrovému kontejneru, jejím krystalickým vyjádřením. Na světě existují takových kontejnerů desítky milionů, a i když by bez nich vypadala jinak nejen celá globální logistika, ale i spousta oblastí našeho života, kvůli jejich fádnosti a banalitě si jich málokdo všímá. I proto jsme se na ně v aktuálním čísle zaměřili. Kdo jel někdy vlakem z Prahy na Benešov, mohl je ve velkém počtu vidět v Uhříněvsi, na největším kontejnerovém terminálu v Česku. I těch patnáct tisíc kovových krabic, které se sem vejdou, by ale hravě pobrala jedna obří kontejnerová loď – anebo tři středně velké lodě, jaké si nedávno pořídil německý koncern Lidl. Ty v Česku sice nevídáme, ale přesto jsme na nich závislí, protože zajišťují většinu světové přepravy zboží. Aktuálně největší z nich se jmenuje Irina, patří švýcarské společnosti MSC, kvůli ekonomickým výhodám pluje pod vlajkou africké Libérie a spojuje Evropu s Čínou.

Samotný vynález kontejneru by k logistické revoluci a urychlení globalizace nestačil – k tomu byla potřeba série politických a byznysových rozhodnutí. Teprve pak začala logistika mizet z dříve rušných přístavů a měst a přestěhovala se na různé intermodální terminály a do skladů rostoucích podél dálnic. Na jedno takové místo jsem se dojel podívat – na železničním překladišti u polsko­-běloruských hranic jsem zjišťoval, jak si stojí alternativa vůči námořní dopravě z Číny, a sice tranzitní trasa přes Rusko, kterou nezastavily ani sankce po ruském napadení Ukrajiny. Aktuálně poptávka po železnici stoupá kvůli útokům na lodě u pobřeží Jemenu. Tak jako každý velký systém je i námořní doprava zranitelná – stačí, aby v Suezském průplavu uvízla loď, jako se to stalo před třemi lety, nebo aby v Panamě nebylo dost dešťové vody pro plavební komory, a globální ekonomika počítá ztráty v miliardách dolarů.

Práci na čísle jsem prokládal sledováním videí o nehodách obřích lodí a zjistil jsem, že záběry kontejnerů padajících po desítkách do rozbouřeného moře mají miliony zhlédnutí. Nejspíš jsem nebyl sám, kdo se na ně díval se směsí bázně a zadostiučinění, že i ty nejrobustnější lidské podniky mají své limity.

A na závěr jedna zpráva z redakce: o divadelní rubriku se od tohoto čísla stará Štěpán Truhlařík. Věkový průměr v redakci nám nový kolega o něco snížil, úroveň obsahu Ádvojky se ale určitě snižovat nechystáme.