Zavedení standardizovaných kontejnerů radikálně zjednodušilo a zlevnilo přepravu zboží. Globální logistická revoluce by ale neproběhla, pokud bychom jim nepřizpůsobili infrastrukturu a celé sektory pracovního trhu. Vzdali jsme se tak mimo jiné tradičních přístavů s jejich barvitou kulturou.
Je příznačné, že jeden ze zásadních pilířů současné civilizace je zcela banální, přehlížená a doslova prázdná věc. Obří krabice z vlnitého ocelového plechu s vyztuženými rohy, dřevěnou podlahou a dveřmi na jednom konci, dvacet nebo čtyřicet stop dlouhá, osm stop vysoká a široká, tedy zhruba šest- nebo dvanáctkrát dva a půl metru. Standardizovaný kontejner.
Pokud už se lidé s výjimkou pracovníků v logistice s kontejnery setkávají, většinou je vnímají jen jako nezajímavou kulisu nádraží, přístavů a průmyslových areálů. Hradby z pestrobarevných kostek obřího lega s nápisy Maersk či Hapag-Lloyd jsou ve své oprýskané uniformitě takřka neviditelné a jen málokomu dochází, že by bez nich náš svět vypadal naprosto jinak. Když se ale ponoříme do světa kontejnerů, zjistíme, že jejich role v globálních ekonomických řetězcích je sama o sobě fascinující, ale také na ní lze demonstrovat dopady technologické automatizace.
O příčinách, formách a následcích globalizace už toho bylo …
