Britský beatmaker Evian Christ patří už více než dekádu k ostře sledovaným klubovým tvůrcům. Vydání dlouhohrajícího debutu ale neuspěchal. Producent známý mimo jiné díky spolupráci s Kanyem Westem dal na albu Revanchist volný průchod své lásce k trance music. Tu potvrdil i nedávným mixem pro BBC Radio 1.
Pořad Essential Mix na britské stanici BBC Radio 1 platí ve světě taneční hudby za respektovanou instituci a DJskou metu. Jeden z posledních guestmixů v sérii, jejímž dramaturgem je legendární postava taneční scény Pete Tong, představil selekci jako vystřiženou ze zlatých časů stadionové trance music na přelomu milénia. Efektně gradující kompilaci plnou hypnotických beatů a epických dropů tentokrát ovšem nemá na svědomí některý z dosluhujících tranceových veteránů, ale Evian Christ – jeden z nejprogresivnějších současných producentů elektronické taneční hudby.
Christ a Yeezus
Fakt, že se původně kontinentální styl trance vrací do módy i rejstříku aktuální klubové generace, není žádná novinka. Velkou zásluhu na tom má bezesporu právě Joshua Leary alias Evian Christ. Čtyřiatřicetiletý anglický producent, pocházející z městečka Ellesmere Port nedaleko Liverpoolu, se do širšího povědomí dostal před deseti lety díky spolupráci s Kanyem Westem. Ve své tvorbě se pohybuje mezi klubovou hudbou a galerijní instalací, ale jeho celoživotní láskou je trance. Evidentně se jedná o rodinnou tradici. Jeho otčím vystupoval na konci devadesátých let jako tranceový DJ, zatímco malý Joshua prováděl své první hudební pokusy v garáži na sbírce vintage kláves a syntezátorů po svém otci, rovněž DJovi. Určující vliv na něj měl soundtrack k futuristické závodní hře Wipeout 2097 se skladbami od The Prodigy, Underworld a The Chemical Brothers.
V roce 2011 nahrál na YouTube několik skladeb pod jménem Evian Christ. Tracky míchající hutné beaty s rapovými samply a atmosférickým ambientem se brzy dostaly do hledáčku klubové obce i hudebních blogů, a tak si mladého hudebníka všiml i Robert Carolan, zakladatel dnes již zaniklého labelu Tri Angle Records, který na počátku minulé dekády sloužil jako základna pro witch house (viz A2 č. 18/2010), makabrózní fúzi instrumentálního hip hopu a zpomalených tanečních beatů. Evian Christ na Carolanově labelu vydal debutový mixtape Kings And Them (2012) a rázem se stal jedním z nejsledovanějších objevů na scéně. Pozici klubového „wunderkinda“ potvrdil v následujícím roce spoluprací na Westově albu Yeezus (2013), kde se pod dohledem Ricka Rubina objevil výkvět tehdejší klubové scény jako Arca, Hudson Mohawke, Brodinski nebo Gesaffelstein.
V tomtéž roce Evian Christ vydal ambientní mixtape Duga-3 (2013), pojmenovaný podle sovětského radaru, který ke konci studené války svým pověstným ťukáním narušoval šíření rádiových vln po Evropě. Experimentální zvuk upomínající na Tima Heckera představil konceptuálnější polohu Christovy tvorby, ale došlo i na jeho obligátní ironii. Obojí ostatně aplikoval v prvním, londýnském vydání své putovní klubové noci Trance Party.
Rozpoutat apokalypsu
Akcí pod hlavičkou Trance Party se od té doby odehrálo několik, mimo jiné v New Yorku, Manchesteru nebo Amsterdamu. Všechny vedle vytříbené vizuální estetiky, čerpající ze středověké typografie i infografiky anglické fotbalové Premier League, charakterizuje pečlivě sestavený line-up, v němž se známá jména jako Travis Scott, Sophie či Andy Stott potkávají s převážně neznámými producenty. Ústředním motivem těchto eventů přitom byla snaha oživit ducha trance music.
Unikátní je projekt The Trance War (1998–Ongoing) z roku 2015 – galerijní instalace vytvořená společně s vizuálním umělcem Davem Rudnickem, která v londýnském Institutu pro současné umění připomínala jména třiceti tisíc psů, kteří prý zahynuli během „tranceových válek“ v Evropě. Šlo de facto o první Christův release pod křídly vydavatelství Warp, který v klubovém světě upevnil jeho pozici pokračovatele tranceové tradice. V tom Evian Christ nebyl sám. Zatímco ale třeba jeho kolega Lorenzo Senni (viz A2 č. 7/2015) ve své až chirurgicky přesné tvorbě aplikoval tradiční tranceové postupy v nových, neuroticky znějících kompozicích, Christ se snažil emulovat zásadní žánrové prožitky včetně pomalu budované a konstantně gradující euforie a oddalovaného klimaxu, ke kterému vše nevyhnutelně a slastně spěje.
V duchu tohoto oddalování jsme si ovšem museli počkat i na hudebníkovo loňské debutové album. Od podepsání smlouvy s Warpem v roce 2015 do jeho vydání uplynulo – ve světě klubové hudby neskutečně dlouhých – osm let. Deska s názvem Revanchist (anagram jména Evian Christ) představuje koncentrát autorovy dosavadní tvůrčí dráhy a zároveň sonický manifest, jehož hlavním poselstvím je intenzita. „Instinktivně se řítím nadzvukovou rychlostí přímo do Slunce. Nestačí mi stavět vzdušné katedrály. Chci rozpoutat apokalypsu,“ popsal Evian Christ vzletnými slovy svůj modus operandi v loňském rozhovoru pro Mixmag. Apokalyptické intenzity se ostatně snaží dosáhnout také na svých živých show, což předvedl mimo jiné na loňském festivalu Lunchmeat. Katarzní zážitek umocňuje epileptická světelná show s lasery, stroboskopy a kvanty umělé mlhy. Výsledkem je senzorický rauš, který člověka dokáže uvést do transu.
Poučená pocta
Na dlouhohrajícím debutu Evian Christ využívá hypnotický rytmus klasického tranceu, ovšem zdaleka se neomezuje jen na něj. V úvodní skladbě On Embers se okamžitě spouští masivní drill industriálních beatů, v tracku Xkyorgios se zase rovný beat mění ve zlámaný raveový breakbeat. Jedním z nosných momentů alba je skladba Nobody Else – meandrující techno epopej s naléhavým vokálním samplem americké písničkářky Clairo. V dalším z vrcholů alba, delikátním tracku Yxguden, slyšíme flow rappera Bladeeho, zástupce švédského kolektivu Drain Gang. Tato kombinace naznačuje možnou fúzi současného tranceu se sídlištním cloud rapem. V závěrečné Run Boys Run pak Christ vzdává hold svým vzorům samplem tracku Theme z alba It’s All Gone Pear Shaped (1994) od ostrovní formace Digital Justice.
Stejně poučenou poctou je Christův aktuální mix pro BBC Radio 1, ve kterém se potkávají tranceové kapacity z obou stran Lamanšského průlivu, jako jsou ostrovní matador Sasha, německé duo Nalin & Kane nebo italský producent Vana Imago. Mimo to autor do mixu zařadil vlastní edity přes dvacet let starých klasik, které umně doplňuje tracky z nové desky. Dvouhodinová selekce tak tvoří jakousi doušku k albu – anebo možná argument k jeho plnému docenění. Evian Christ to s tranceovým revivalem myslí skutečně vážně a to je skvělá zpráva nejen pro pamětníky.
Autor je publicista.
Evian Christ: Revanchist. Warp 2023.