Mnoho chytrých hlav často diskutuje o možných podobách řešení klimatické krize. Jak co nejrychleji nahradit špinavé technologie za čisté, motivovat firmy k transformaci energetiky a přesvědčit lidi, aby změnili své návyky. V diskusi o potenciálních řešeních však chybí jedno, které by mohlo zásadním způsobem změnit pravidla hry. Konkrétně jde o možnost vyvlastnit za náhradu klíčovou energetickou infrastrukturu ve veřejném zájmu a spravovat ji demokratickým způsobem.
Nejedná se přitom o recept z minulého, nedemokratického režimu. V minulosti nastávaly situace, kdy zespolečenštění vlastnictví napomohlo k rozvoji demokracie a svobody. V našich končinách stojí za zmínku pozemková reforma, bez níž by nebyl možný rozvoj první republiky. Spojené státy zase ve třicátých letech během Velké hospodářské krize zestátnily banky s cílem ozdravit ekonomiku.
Debaty o větší roli veřejného sektoru v otázce transformace jsou namístě zejména proto, že ostatní cesty …
