Problémy kalábrijských přístavů se mohou našincům zdát vzdálené. Jejich ohrožení v důsledku naplňování emisních kvót ovšem může znamenat vyšší nezaměstnanost v regionu i posílení obchodníků s kokainem, včetně mafiánské organizace ’Ndrangheta, která působí i ve střední Evropě.
Prioritou Evropy i nás všech musí být ochrana životního prostředí. I přesto, že to může znamenat oběti jak ze strany států, veřejného a soukromého sektoru, tak v řadách jednotlivců. Poslední předpis z balíčku Fit for 55, který byl Evropskou unií přijat v souladu s cílem dosáhnout do roku 2050 nulových emisí skleníkových plynů a v rámci něhož si unie předsevzala snížit do roku 2030 emise o 55 procent, má hluboké dopady na ekonomiku a společnost právě tady u nás, v Kalábrii. V ohrožení se ocitl přístav v Gioie Tauro, chlouba regionálního obchodu a ekonomiky (byť často haněná). Novinář Michele Albanese tento záměr označil za epochální tsunami, jejíž důsledky chápou jen nemnozí. Jedná se o revizi evropského systému Emission Trading System (ETS), systému směny emisních kvót. Revizi navrhla Evropská komise v roce 2021 se záměrem rozšířit působnost ETS a zahrnout do něj i emise z námořního sektoru. Směrnice i nařízení platí od 1. ledna 2024.
Raději Afrika
Směrnice předpokládá, že zdanění emisí bude vypočteno nejen na základě typu lodi, ale i podle vzdálenosti, kterou loď urazila: zdanění se bude rovnat padesáti procentům, pokud se místo vyplutí nebo doplutí bude nacházet mimo EU, a sto procentům, budou-li startovní či cílové přístavy uvnitř unie. Systém má aplikovat princip „kdo znečišťuje, platí“ a nabídnout zúčastněným podněty, jak snížit svoji znečišťující stopu. Bohužel má ale vedlejší účinky. Můžeme logicky předpokládat, že společnosti, které v evropských přístavech překládají náklady z lodi na loď, sníží platby ETS prostě tím, že překládku namísto v evropském přístavu provedou v některém jiném, neevropském. Andrea Agostnelli, prezident přístavního orgánu v Gioie Tauro, prohlásil: „Všechny loďařské společnosti budou muset platit daň za emise skleníkových plynů v oblasti Středozemního moře. Evropa se společnosti rozhodla zdanit proto, že je chce přimět změnit systém nákladních a cestovních plaveb, ale přijala opatření, které diskriminuje evropské přístavy oproti těm mimoevropským.“
Kompetitivní nevýhoda překládky v jižní Evropě je tím větší, čím více je přístav využíván k překládání. A Gioia Tauro má z celkového počtu kontejnerů procentuální podíl překládky rovných 95 procent. Podle studie zadané přístavním orgánem kalábrijského překladiště Alessandru Guerrimu je Gioia Tauro právě „typem přístavu, kterému se loďařské společnosti budou nejvíce vyhýbat“, což by v konečném důsledku znamenalo, že bude uzavřen či opuštěn. Je tedy velmi pravděpodobné – ba co víc, podle čerstvé vědecké studie i ekonomicky značně výhodné –, že loďařské společnosti odkloní překládky kontejnerů do mimoevropských přístavů, což jim sice zajistí nulové náklady za ETS, současně se ale de facto míra emisí ve Středozemí nezmění. Přístav v Gioie Tauro by tudíž mohly nahradit Tanger Med v Maroku či Port Said v Egyptě. Ten, kdo se bude chtít dostat do Evropy, použije pro překládku Afriku a zaplatí za vstup do Evropy mnohem méně. A ten, kdo se v Evropě nebude chtít zdržet (a kdo dodnes prováděl překládku v Gioie Tauro), se evropským přístavům spíše vyhne úplně a dá přednost těm africkým.
Jenže celá věc má ještě jeden aspekt, jenž byl až doposud přehlížen, přestože v tomto debaklu, při němž přístav v Gioie Tauro může ztratit svůj vliv, ba dokonce postupně zpustnout, představuje rizikový faktor. Mezi všemi prvenstvími, jimiž se Gioia Tauro pyšní, je i obchod s omamnými látkami; podle posledních odhadů tímto kalábrijským překladištěm projde zhruba osmdesát procent kokainu, který se dostane do Itálie. Kokain, ale i konopí, které do přístavu stále proudí, cestuje v kontejnerech z latinskoamerických přístavů, jako jsou Santos v Brazílii nebo Guayaquil v Ekvádoru, a míří do kalábrijského překladiště nebo ostatních evropských přístavů, třeba do Antverp nebo Rotterdamu. Výběr těchto přístavů není ze strany překupníků – mezi nimiž se vyskytuje i několik klanů organizace ’Ndrangheta – náhodný, nýbrž ekonomicky motivovaný, dalo by se říct až nucený, protože má co do činění s námořním trhem. Když je uzavřena legální trasa, uzavře se i ta nelegální, a naopak. S každou další trasou, která se otevře, se otevírá i možnost jejího zneužití za nekalými účely.
Kriminologická předpověď, prozatím hypotetická, je velmi jednoduchá. Pokud přístav Gioia Tauro přijde o klientelu a obchod a bude opuštěn ve prospěch severoafrických přístavů, bude se muset přemístit i kokain. I severoevropské přístavy budou zasažené směrnicemi, ale protože za ně neexistuje náhrada, obchod (zákonný i nezákonný) v holandských a belgických přístavech nedozná změn. Ovšem obchod, který bude z jihoevropských přístavů odkloněn do severní Afriky, si s sebou odnese i drogy, jež se z Gioie Tauro nebo z řeckého Pirea (další přístav, v němž se zabavuje velké množství narkotik) přemístí do Afriky.
Výhoda pro narcos
Jak potvrzuje nedávný výzkum provedený Globální iniciativou proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, mezi obchodníky s kokainem, financujícími subjekty a distributory na ose mezi Latinskou Amerikou (především Brazílii) a zejména západní Afrikou, existují velmi pevné vazby. Kokain do Afriky připlouvá i díky ’Ndranghetě. Přítomnost překupnických skupin náležících k různým zločineckým organizacím v některých afrických zemích je známá věc a platí to i pro využívání koridoru mezi Mauritánií, Mali, Alžírskem a Marokem pro převoz kokainu po pevnině. Odtud už je Evropa na dosah lodí. Nemusí ovšem vždy jít o transatlantické kontejnerové lodě.
Kokain by proudil dál, ale trh by byl ještě roztříštěnější, což by velmi ztížilo snahy o zákonná protiopatření. Přesměrování tras do severní Afriky by kriminální skupiny příliš neznepokojilo, pokud by si v Jižní Americe dokázaly zajistit vyslance a brokery (to by se mnoha klanům ’Ndranghety mohlo povést). Zmíněné přemístění by však velmi znepokojilo italské a evropské pořádkové síly, které by přišly o tu malou výhodu, již získaly během let, kdy poznaly modus operandi zločineckých organizací působících v italských přístavech.
V Gioie Tauro je se zabaví kokainu víc než kdekoli jinde. Pokud by tento přístav už nebyl jeho destinací, kokain by po určitou dobu zcela nepředvídatelně měnil kurs a z pohledu konfiskace a přístavní bezpečnosti by byl do velké míry nedotknutelný. Obchod s drogami je povětšinou velmi chaotický. Kromě chaosu, způsobeného například geopolitickými zvraty (naposledy v Evropě podobný rozvrat způsobil brexit), hrozí, že vzroste násilí, které s tímto obchodem souvisí (vzpomeňme si na poslední léta v Rotterdamu), a zvýší se vliv některých zločineckých skupin oproti ostatním (viz irské skupiny po brexitu).
Kdo přinese do tohoto chaosu trochu „pořádku“, komu se podaří nejlépe vypořádat s krizovou situací. Ten zbohatne a získá na trhu lepší pozici. A co se stabilního postavení na trhu týče, pozice ’Ndranghety bez ohledu na její vzestupy a pády údajně zůstává stále velmi silná. Jenže silné postavení mají i jiné skupiny, které se více zaměřují na obchody v severní Evropě anebo právě v Africe. Přístav v Gioie Tauro tedy může být opuštěn, ale ’Ndrangheta, která ho momentálně určitě hojně využívá, by paradoxně neopustila trh s kokainem, který by byl nepřehlednější a roztříštěnější a pořádkové síly by se v něm složitěji orientovaly. Zločinecké organizace by na tom zkrátka netratily.
Konec války proti drogám?
Zatímco spekulujeme o podobných scénářích, jsme už tradičně svědky politických tanečků, neboť tato záležitost by samozřejmě vyústila ve větší nezaměstnanost, a to v regionu, kde to pracující už tak nemají lehké. Laura Ferrara, kalábrijská europoslankyně za Hnutí pěti hvězd, odpověděla na útoky, kterým musela kvůli přístavu v Gioie Tauro čelit, tím, že vznesla dotaz Evropskému parlamentu. Doufejme, že brzy dostane odpověď.
Zatímco čekáme na odpověď Evropy i regionu a vlády, vzešel z kalábrijského přístavu naprosto jasný návrh: aby se systém, jímž se řídí Port Said a Tanger Med, rozšířil i na Gioiu Tauro a další podobné evropské přístavy (Malta, Sines, Pireus), jinak kalábrijské překladiště zkrachuje. Ztratíme-li Gioiu Tauro, přijdeme i o ten kousíček kontroly, kterou máme nad kokainem nejen v Kalábrii, nýbrž i v celé Itálii, a tudíž také v Evropě. Pokud bychom do tohoto bodu skutečně dospěli, byla by přinejmenším žádoucí seriózní debata ohledně dekriminalizace některých omamných látek, jelikož tím by válka proti drogám utrpěla další smrtelnou ránu.
Z italského originálu Gioia Tauro, chiude il porto? Ci guadagnano i narcotrafficanti, zveřejněného v online deníku I Calabresi 10. října 2023, přeložila Monika Štefková. Redakčně upraveno.