Technologická revoluce bezesporu ovlivní oblast lidské práce. Zatím ale existuje příliš mnoho neznámých na to, aby bylo možné modelovat její budoucí podoby. I proto je načase skoncovat s nepodloženým optimismem a pokusit se proměnu pracovního trhu skloubit s vizí společenského pokroku.
Přinejmenším dva technologické nástroje, které by se daly označit za projevy pokročilé umělé inteligence, udržují aktuálně lidstvo v napětí ohledně dopadů na trh práce. Relativně čerstvě jde o generativní modely schopné na zadání vytvořit solidní textové, vizuální a jiné výstupy. O něco déle nás v nejistotě drží soubor sofistikovaných technologií slibujících v brzké budoucnosti autonomní řízení. Na obou se dá dobře ilustrovat, jak složitá je otázka vlivu technologií na práci – a jak obtížné jsou tím pádem jakékoli predikce. I okamžik jejich dostatečné vyzrálosti je totiž krajně nevypočitatelný. U autonomního řízení na něj čekáme už roky a našly by se jak názory, že průlom může přijít každým dnem, tak i ty, které tvrdí, že se nástrojů autonomního řízení nedočkáme nikdy. Celou věc komplikuje, že oba tábory mohou mít vedle pádných argumentů na hlásání svého stanoviska nějaký zájem – kupříkladu u rozruchu kolem chatbotu ChatGPT není zcela jasné, co je příčina a co je následek. …
