V brazilském vnitrozemí se čím dál častěji nedá dýchat – následky klimatické krize se tu vymykají tomu, co známe z Evropy. Dokáže vůbec současná literatura tyto extrémy účinně ztvárnit? Žánr klimatické fikce sice začíná slavit umělecké i komerční úspěchy, se suchem a žárem nám ale nepomůže.
Protipožární brigáda v brazilské Rondônii. Foto Vinícius Mendonça / Ibama (CC-BY-SA-2.0)
Je konec srpna 2024 a letadlo společnosti LATAM se pomalu blíží k Brasílii. Počátkem šedesátých let, za vlády prezidenta Juscelina Kubitscheka (Kubíčka), ji založili v pustině náhorní pláně Centrální brazilské vysočiny. Stala se naplněním dávného brazilského snu o hlavním městě, které nebude spojeno s žádnou lokální skupinou ani s žádným z předchozích hospodářských cyklů země. Právě proto, aby hlavní město a s ním i politickou moc neovládali dobytkáři, majitelé kávových či kakaových plantáží ani elita spojená se starým koloniálním systémem a pozdějším císařstvím, vznikla Brasília v zemi nikoho, v lůně druhého nejrozsáhlejšího brazilského biomu cerrado, který zabírá téměř čtvrtinu území největší země v Latinské Americe. Jiným dopravním prostředkem než letadlem se sem člověk těžko dostane. Brasília je ztělesnění modernity.
Ještě než přistaneme, letuška mezi různými užitečnými informacemi cestujícím sděluje, že Brasília je momentálně zahalena kouřem, a jako prevenci proti bolesti …
