Když je řeč o Blízkém východě, nelze vynechat saúdskou monarchii a její vliv na tamní dění. Pod vedením korunního prince Muhammada bin Salmána se sice země opatrně reformuje, na charakteru diktatury to však nic nemění. Do popředí zájmu vládnoucí dynastie se navíc vrátila palestinská otázka.
Série silných – a místy nekonzistentních – vyjádření amerického prezidenta na adresu Ukrajiny a jejího prezidenta Volodymyra Zelenského, jež vygradovala 28. února během bizarní tiskové konference v Oválné pracovně, nejen v českých médiích na okamžik zastínila druhou z položek Trumpem avizované manifestace schopnosti uzavřít dohodu. Otázka dalšího vývoje izraelsko-palestinského konfliktu a role saúdské monarchie coby nejvýznamnější arabské regionální mocnosti i přesto zůstává na stole a má srovnatelný význam se snahou ukončit již tři roky trvající Putinovu „speciální vojenskou operaci“ na Ukrajině. Výroky šéfa Bílého domu ohledně vysídlení Palestinců z Gazy, které pronesl jen krátce po svém opětovném usednutí do prezidentského křesla, nechaly jen málokoho na Blízkém východě v klidu. Bez povšimnutí je nemohli nechat ani saúdští vládci, kteří od proslulé smlouvy uzavřené v roce 1945 v den svatého Valentýna na Velkém Hořkém jezeře sdílejí se Spojenými …
