Konflikty na Středním východě v posledních dekádách probíhaly v rámci „muslimské studené války“, v níž soupeřily o hegemonii státy závislé na Západu s „osou odporu“ vedenou Íránem. Rozložení sil se ale změnilo s pádem Asadova režimu a decimací Hizballáhu. Další vývoj bude záviset i na krocích Trumpovy administrativy.
To, co se od 7. října 2023 děje na Středním východě, vejde zřejmě do dějin jako další z přelomových období, v nichž se tato oblast během krátké doby promění způsobem, jenž předurčí její směřování na několik následujících desetiletí. K takovým přelomovým událostem patřilo zhroucení Osmanské říše a vznik několika arabských států pod kuratelou západních velmocí na konci první světové války nebo osamostatnění těchto států a vznik Izraele po konci druhé světové války. Milníkem, který vyznačil vstup Středního východu do posledního období, bylo svržení iráckého diktátora Saddáma Husajna Američany roku 2003, jež otevřelo dveře nárůstu vlivu Íránu v oblasti, a tím i jeho „studené válce“ se Saúdskou Arábií.
Soutěžení šíitské a sunnitské velmoci o hegemonii ukončil v posledních měsících minulého roku Izrael, když vojensky zdecimoval Hizballáh a provedl útoky proti dalším nestátním klientům Íránu v oblasti i proti němu samému. Protože šíitská velmoc podepírala také režim …
