V průběhu posledního roku přišel Írán o řadu pozic, které si na Blízkém východě budoval po desetiletí. Ztratil mimo jiné klíčové klienty a spojence. Oslabení v mezinárodních vztazích jej může vést k opatrné liberalizaci v domácí politice.
V polovině letošního ledna oblétla svět zpráva o podpisu íránsko-ruské dohody o strategickém partnerství, a to na dobu dvaceti let. Její publicita však byla v tuzemském mediálním prostoru zastíněna jinými událostmi, zejména návratem Donalda Trumpa do Bílého domu nebo příměřím mezi Izraelem a hnutím Hamás. Uzavření dohody je přitom s uvedenými událostmi různými způsoby spojeno a poukazuje na to, že se Írán pokouší alespoň do určité míry předběžně připravit na výzvy, které jej mohou v roce 2025 potkat v diplomatických kruzích i v domácím prostředí. Především se však íránský režim snaží o zahraničněpolitický restart, který by mu pomohl zastavit pokles jeho vlivu v regionu, s nímž se potýká od druhé poloviny roku 2024, a tím i posílit pozici na domácí scéně.
Íránské oslabování
Na rok 2024 nebude íránský režim rozhodně vzpomínat v dobrém. Přitom v jeho první polovině se ještě mohlo zdát, že se Íránu daří hrát hru, na kterou byl zvyklý již mnoho let. Zatímco …
