Australsko-americká teoretička McKenzie Wark ve své knize na pomezí autofikce, autoteorie a manifestu zachycuje newyorskou ravovou scénu ve vztahu ke zkušenosti s tranzicí. Rave popisuje jako praxi disociace, zároveň však sleduje touhu „být sama sebou“ a ve jménu tohoto nároku „privatizuje“ původně anonymní subkulturní rituál.
McKenzie Wark není v tuzemském akademickém a kulturním prostředí neznámá. Od konce loňského roku máme k dispozici i český překlad jedné z jejích posledních knih. V Ravingu (2023) se stroboskopicky objevuje celá řada témat, která autorka ve své práci rozvíjí soustavně. Rave je tu popisován především jako praxe – Wark jej představuje jako specificky neproduktivní práci, přičemž práci pojímá marxisticky coby dialektickou opozici kapitálu.
Soudobým mutacím práce a kapitalismu se Wark věnovala už v publikacích Hacker Manifesto (Manifest hackerů, 2004) nebo Capital Is Dead: Is This Something Worse? (Kapitál je mrtvý. Je to změna k horšímu?, 2021). Její nadsazené přitakání „vulgárnímu marxismu“ se přitom opírá o přesvědčení, že provizorní aktualizace jsou užitečnější než vzývání autority originálu. Když se teoretička, která před svou šedesátkou prošla tranzicí, vydává křepčit do různých „junkspaces“ v deindustrializovaných oblastech New Yorku, provádí …
