Ukrajina, Polsko a scestí ruských dějin
Přeložil Petr Dvořáček
Maraton 2024, 360 s.
Německý historik Martin Schulze Wessel, který napsal mimo jiné knihu o pražském jaru, se v Prokletí impéria věnuje dějinám polsko-rusko-ukrajinských vztahů coby pozadí současné války na Ukrajině. Rozšíření záběru o Polsko, které po značnou část novověku ukrajinské území ovládalo, a vůbec o kontext mezinárodních vztahů ve východoevropském prostoru je na místě. V neposlední řadě proto, že Poláci byli pro Rusy i Ukrajince „dědičnými“ nepřáteli. Neméně zajímavý je důraz, který Schulze Wessel klade na německou (respektive pruskou) východní politiku. Prusko si totiž spolu s Rakouskem a Ruskem rozdělilo polské území a nutnost udržet nabyté državy pod kontrolou pak trojici velmocí nadlouho spojila. Podle autora toto tradiční spojenectví s Moskvou mělo své pokračování v „Ostpolitik“ přelomu šedesátých a sedmdesátých let 20. století a kontinuitu vidí i v německé snaze o vstřícnost k Rusku v posledních třiceti letech. Prokletí impéria (podobně jako práce ruského novináře Michaila Zygara Válka a trest) vzniklo v prvním roce rusko-ukrajinské války a nezapře určité „aktivistické“ motivace. V této souvislosti stojí za zmínku, že jednou z nejpozoruhodnějších prací sledujících dějiny daného regionu ve skutečně velkorysé perspektivě dodnes zůstává práce amerického historika Timothyho Snydera Obnova národů. Protože vznikla už na začátku milénia, je oproštěna od snahy interpretovat zejména ukrajinské dějiny perspektivou současné války a omlouvat tak některé jejich neslavné etapy ruským útlakem.