V tuzemské literární vědě je zakořeněná představa, že literatura by měla na první místo stavět estetickou funkci a společenský či politický kontext potlačovat. Vzájemné ovlivňování literární vědy a sociologie, o němž jsme hovořili s teoretičkou Ritou Felski, však tuto perspektivu zpochybňuje.
Vzájemné ovlivňování literárních vědců a sociologů má dlouhou historii. Sama ve své práci často využíváte sociologické perspektivy. Probíhá podobné sbližování i v opačném směru? Víte o nějakých významných myšlenkách, konceptech nebo metodologiích současné literární vědy, které by mohly sociology inspirovat?
V současné době spíše než zájem o konkrétní myšlenky nebo metody literární vědy sleduji snahu následovat příklad literatury jako takové. Mohla by se sociologie stát literárnější? A co by to obnášelo? Vzpomínám si na několik let staré číslo časopisu The Sociological Review věnované „novým způsobům, jak psát o společnosti“. Sociologická literatura bývá často kritizována pro svou nezáživnost, nabubřelost a těžkopádnost. Ozývají se také hlasy na podporu „veřejné sociologie“, například Michael Burawoy, bývalý předseda Americké sociologické asociace. Jak spolu tyto trendy souvisejí? A bylo by sociologické psaní čerpající z beletristických postupů, jako …
