Může literatura současně něčím být i nebýt? Ani sedmnáct různých definic literatury nenabízí její spolehlivé vymezení. Jednoznačně se ovšem nedá definovat ani obor sociologie. Pokud hledáme společného jmenovatele obou disciplín, musíme reflektovat také vágní představu o jejich rozkolísanosti.
Chceme-li přemýšlet o vztahu literatury a sociologie, asi bychom měli začít konstatováním, že jak „literatura“, tak „sociologie“ jsou dost nejasné termíny. A to nikoli proto, že by nebyly dostatečně definované, ale naopak kvůli tomu, že jejich definic najdeme až příliš mnoho.
„A“ a „non-A“
Literatura se – celkem intuitivně – dá popsat jako určitá unikátní diskursivní praxe, která vychází z velmi specifického způsobu práce s jazykem. Takové chápání nicméně odsouvá stranou spoustu dalších definic, které by mohly posloužit stejně dobře. Připomenu jen několik platných tvrzení. To, že jich je právě sedmnáct, je jen náhoda; určitě by se jich dalo vyjmenovat víc. Literatura tak mimo jiné může být: 1. volnočasová aktivita; 2. povolání; 3. vyučovací předmět na různých stupních škol; 4. zbraň ve službách revoluce; 5. způsob, jak kombinovat slova jinak, než se to obvykle dělá; 6. seznam knih …
