Text a jeho autor v průběhu 19. století ustoupily do pozadí před inscenací a režisérem, který se stal garantem významu uměleckého díla. Přesto text z divadla nezmizel, říká teatroložka Petra Janák Zachatá. Kdo píše současné české divadelní hry? A jak vlastně vznikají?
Ve své disertační práci jste se věnovala nastupující generaci dramatiků a dramatiček. Jako název jste zvolila Text psaný z jeviště. To se rozchází s běžnou představou existence hotového textu, který se následně inscenuje. Jaké jsou současné podoby dramatického psaní?
Představa, že autor-literát napíše hru doma u psacího stolu a následně s ní obesílá divadla, z nichž některé text nakonec zinscenuje, se zcela rozchází se současnou divadelní praxí. Dnešní dramata píšou převážně divadelní praktici, nejčastěji režiséři nebo dramaturgové, kteří text tvoří buďto pro soubor, ve kterém sami působí, nebo na objednávku jiného divadla. Proto jsem pro svou disertaci zvolila název Text psaný z jeviště – psaní dramatických textů je dnes zkrátka neoddělitelné od divadelního provozu a nastupující generace dramatiků a dramatiček to jen potvrzuje.
Samozřejmě divadla si čas od času objednávají hry i od renomovaných prozaiků a prozaiček, například Kateřina Tučková napsala pro Divadlo …
