Divadlo má vrozenou schopnost reagovat na aktuální potřeby svého publika. Stěžejní roli v reflexi naší žité současnosti nehraje ani tak aktualizace tradičního repertoáru, jako původní dramatická tvorba. Důležitými iniciátory a podporovateli nových českých her jsou především sama divadla.
K jedné z podstatných funkcí divadla, díky které může stále konkurovat novým formám zábavy, patří jeho vrozená schopnost reagovat na aktuální potřeby svého publika. A to mimo jiné i prostřednictvím dramatického textu. Aktuální či přímo novátorské interpretace klasické literatury mohou také poskytovat četné možnosti, role nové a původní dramatiky je ale v divadle zcela nezastupitelná. Jitka Šotkovská, dramaturgyně Slováckého divadla v Uherském Hradišti, to pojmenovává jasně: „Jestli chceme, aby divadlo odráželo svět, ve kterém žijeme, a já věřím, že nejen tvůrci, ale i diváci to chtějí, jen s více či méně důslednými aktualizacemi klasiky si nevystačíme. Potřebujeme současnou dramatiku. A jestli chceme reflektovat i tu specificky naši konkrétní žitou zkušenost, potřebujeme i současnou českou dramatiku.“
Původní dramatická tvorba
V Česku v současnosti existuje nemalé množství nezávislých scén, profesionálních (i amatérských) souborů a uskupení soustředěných …
