Přeložila Ruth J. Weiniger
Vyšehrad 2024, 392 s.
Bratři Jacob a Wilhelm Grimmové jsou v našem kulturním prostředí známí především sbírkami klasických dětských pohádek. Kromě nich však sbírali i lidové ságy, pověsti a legendy, a to nejen z německých zemí, ale prakticky z celé střední Evropy. Dá se proto říci, že se v našich zemích vlastně stali zakladateli folkloristiky. Reprezentativní výběr z jejich pověstí vyšel v překladech Ruth J. Weinigerové a doplňují je krásné ilustrace Sabiny Chalupové. První oddíl knihy je věnovaný pověstem sebraným v Čechách, ostatní už nejsou řazeny regionálně, nýbrž tematicky. Kniha je cenným souborem lidové slovesnosti, který je plný archaických motivů, mytologických bytostí i povědomých vyprávěcích figur. Příběhy jsou opatřeny vysvětlivkami, které čtenáře mimo jiné uvádějí do kulturně-sociálního prostředí, v němž se ságy vyprávěly. S podivem můžeme zjistit, že mnohé pověsti, které téměř v identické podobě známe z našeho prostředí, se vyprávěly v Tyrolích či Porýní. Tenkrát lidé neměli televizi ani sociální sítě, zato měli bujnou fantazii a rádi si povídali. A s krajánky a vandrovníky putovaly tyto legendy a pohádky po Evropě. Osobně mi v knize přišly nejvíce postradatelné zkazky o dávných germánských králích a vojevůdcích, protože je zřejmé, že jsou tyto ságy opsané z kronik. Zdály se mi méně autentické než příběhy, které si němečtí venkované vyprávěli třeba o labutím rytíři nebo Fridrichu Barbarossovi, jenž spí uvnitř jedné hory a probudí se, až bude německému národu nejhůře.