Od spisovatelů se někdy čeká, že budou společnosti předkládat odpovědi na složité otázky a zrcadlit to, co sama nevidí. Je ale přípustné, aby si úspěšná autorka řekla o spravedlivou odměnu za svou práci? Boj Joanny Kuciel-Frydryszak ukazuje tristní poměry na polském knižním trhu.
Spisovatelka Joanna Kuciel-Frydryszak svou reportážní knihou Chłopki. Opowieść o naszych babkach (Selky. Příběhy našich babiček, 2023), pojednávající o životě venkovanek v meziválečném Polsku, vrátila doposud přehlíženým chudým ženám důstojnost i místo v historii. Nebýt jejich práce, skončil by tehdy nejeden hospodář. Muž měl z dobytka na starost koně, a zatímco po práci odpočíval, žena obhospodařovala všechno ostatní, včetně něj a dětí. Nezbytnou součástí jejího údělu bylo ponižování, zneužívání, násilí a bída. Chłopki vyprávějí o době přetrvávajícího analfabetismu. Žena byla ve všeovládajícím venkovském patriarchátu považována za nižší druh člověka. Nejde ovšem o temný středověk, ale o Polsko mezi roky 1918 a 1939. Doba to byla tvrdá. O ženách, které hospodářství nedokázalo uživit, se říkalo, že jsou nadbytečné. A v té době v Polsku neprosperovalo asi šedesát procent rolníků a statkářů.
Zmar polského venkova
Dílo s nelíčenou syrovostí odkrývá naprostý zmar …
