V prostorách bývalé humpolecké textilní továrny prezentuje své práce Pavla Sceranková. Výstava Moli, kteří prožírají ruce do světel, složená z objektů, soch a videosoch, zkoumá neviditelné síly formující svět, jejž společně tvoříme.
Když v šedesátých letech minulého století pozorovala americká astronomka Vera Cooper Rubin rotaci galaxií, zjistila, že hvězdy na jejich okrajích se pohybují téměř stejnou rychlostí jako ty, co se nacházejí blíže středu. To bylo značně překvapivé, protože podle očekávání založených na Newtonově gravitační teorii a Keplerových zákonech by rychlost měla s rostoucí vzdáleností od centra galaxie klesat, podobně jako u planet obíhajících Slunce. Naměřené hodnoty však převyšovaly dosavadní odhady natolik, že galaxie by se podle tehdejších modelů měly rozpadnout. Přesto však držely pohromadě.
Tyto diskrepance mezi teorií formovanými očekáváními a empirickým pozorováním bylo třeba vysvětlit a dodnes se interpretují jako jeden z nepřímých důkazů existence temné hmoty, kterou už ve třicátých letech na základě studia galaktických kup postuloval švýcarsko-americký astronom Fritz Zwicky. Sama Rubin se netajila tím, že myšlenka nové formy látky, která vytváří gravitační potenciál …
