Rané texty akceleracionistického filosofa Nicka Landa si nekladly menší cíl než rozvrátit osvícenskou a humanistickou tradici. Kyberpunkové vize, filosofické polemiky i polosrozumitelné interpretace zachycují svět zachvácený živelným technologickým rozvojem, jejž lidé už nejsou schopni zabrzdit.
Jsou dobří akceleracionisté, a jsou zlí akceleracionisté. Jsou lidé, kteří stále ještě věří v sílu osvícenství a v rozumné uspořádání společnosti, a proti nim stojí ti, kdo spoléhají na temné stránky rozvoje moderních společností a upínají pozornost k problematickým bodům inovací jako k záruce jediného skutečného rozvoje společnosti. Ti první své antipody osočují z extremismu. A naopak: podle druhých mohou prví za to, že společnost uvízla v pasti regulací a neproduktivní mizérie.
A pak jsou také autoři, kteří vytvořili koncepci budoucího světa, aby se později postavili na stranu těch, kdo touží po rozvratu západní společnosti všemi dostupnými prostředky. Tak by asi bylo možné ve zkratce charakterizovat i Nicka Landa (viz A2 č. 6/2016), jehož myšlení představuje soubor Meltdown a jiné texty 1987–2007, vydaný slovenským nakladatelstvím Sol Noctis. Jde o překlad anglického výboru Fanged Noumena (2011), jehož editory jsou Landovi žáci Robin Mackay a Ray Brassier. České vydání …
