Chůvo, zpívej mi. Já pranic nechci
o světě znát.
Trpím, a myslím-li, zoufám si k smrti.
Chci jenom spát.
Spánkem, v němž duši stihne zapomnění,
dát se zkolébat,
kéž se tvá píseň zvolna v ticho změní
a bez snů mohu spát.
Jako kopretiny – má-nemá lístky drtím –
své …