Silke Hartlová

O K O U N

Moje oči zarůstaly, řídly, najednou.

Když pravé tmavlo, levé světlalo – stejnoměrně,

jako by se mi v hlavě otáčela lesklá moucha –

líbilo se mi to, nehýbal jsem se a usínal.

Zkoumal jsem odraz suchého smrku padlého do ramene;

viděl, jak se otřásá chladem, …