Silke Hartlová
O K O U N
Moje oči zarůstaly, řídly, najednou.
Když pravé tmavlo, levé světlalo – stejnoměrně,
jako by se mi v hlavě otáčela lesklá moucha –
líbilo se mi to, nehýbal jsem se a usínal.
Zkoumal jsem odraz suchého smrku padlého do ramene;
viděl, jak se otřásá chladem, …