Naslouchali jsme celou noc,

jak slaboulince dýchá,

jak v prsou vlna života

se dme a klesá zticha.

A mluvili jen šepotem,

krok sotva rozléhá se;

každý z nás by dal žití půl,

kdyby nám vstala zase.

Náš strach se klamal nadějí,

naděje z bázně lhala –

když spí, nám zdá se umírat,

a …