Lev řve na rozběsňující pustinu,
jeho zrudlým hlučením rudne písek,
vyzývá rudé prázdno: vyviň mně rovného,
pán nohama a chřtánem a svou hřívou,
přehbitý protivník. Slon probíjí
temnotu Cejlonu svým břeskotem,
zátřpyty po hladinách nádrží,
tříští nejsametovější dáli. Medvěd,
nemotorný …