Jestli nevíte, kam jet na výlet a kde se nejlépe stanuje, odpověď vás asi trochu překvapí: nejlépe se totiž kempuje v Praze. Přesněji v areálu nejstaršího mužského kláštera Břevnov. Lesy, ptáci, klid, klášterní šenk s nejstarší tradicí vaření piva v Čechách a videoart. Během jednoho odpoledne tu vyrostla stanová osada, jejíž obyvatelé představovali své nové práce, povalovali se v trávě nebo namáčeli v kašně. Odpolední poklidný život chvilkového komunitního městečka a převalování horkého vzduchu doplnily performance a večer koncerty spojené s vernisáží.

Žádné ptaní, žádné vysvětlování

Od počátků v roce 2005 zůstává princip Videokempu stejný. Je to jednodenní akce zaměřená na představení aktuálního (nebo ne příliš starého) videoartu. V zahradě nebo v parku si na dobu jednoho odpoledne a večera vybraní umělci postaví vlastní stan, kde prezentují své práce. V předchozích letech Videokemp proběhl například ve spolupráci s galeriemi Altán Klamovka, Futura (na zámku Třebešice), Galerií Středočeského kraje či Domem umění města Brna. Jednou to byla samostatná akce v parku na Letné a minulý rok se přehlídka neuskutečnila vůbec. Po roční pauze se ale Videokemp vrátil, tentokrát ve spolupráci s pražskou nezávislou galerií Entrance. V den, kdy probíhal, tu začala výstava Václava Girsy a Václava Stratila, nazvaná Vašek a Vašek. Oba umělci si tu až do konce srpna budou pohrávat s vážnými, banálními, naoko sebestřednými, ale často i úplně natvrdlými tématy.

V první řadě ale šlo o video. Od brzkého odpoledne tu stály postavené stany, kolem kterých pobíhali autoři prezentovaných děl. Většinou šlo o krátké snímky, vtipné vizuální vzkazy a komentáře. Žádné velké ptaní, žádné vysvětlování. Ve většině případů videa nevyžadovala příliš soustředění, což pravděpodobně návštěvníky ve třicetistupňových sobotních vedrech zachránilo a odpolední přecházení od stanu ke stanu si užili.

Komunitní alternativa

Na Videokempu se spíše než o snahu představit ucelenější výběr současného videoartu jedná o samotnou aktivitu kempování – tj. popocházení a polehávání ve stanech a kolem nich a konverzaci s kamarády. Právě ale díky tomuto neambicióznímu cíli se Videokempu stále daří nabízet velmi dobře fungující alternativu galerijních prostor. Daří se vytvářet atmosféru, ve které se skvěle dívá na videa, a dojmy se sdílejí tak nějak samy – u stanu s pivem.

Nakonec se tu představilo kolem třiceti umělců, tedy zhruba stejný počet jako v předchozích letech. Jednotliví autoři byli ve většině případů u svých stanů, kde se s nimi mohli návštěvníci potkat a případně na něco, co zůstalo z videa nejasné, přeptat. Videokemp, i když by mohl na první pohled vypadat jako uzavřená komunitní záležitost, tak zůstal otevřený všem návštěvníkům i každému, kdo šel náhodou okolo.

Autorka studuje dějiny umění na VŠUP.

Videokemp 2013. Praha, 3. 8. 2013.