Kniha Radka Diestlera Dekáda naplno se zařazuje mezi tituly, které sledují jeden z dílčích, ale podstatných aspektů tuzemské kulturní historie devadesátých let 20. století, totiž proměny dobové populární hudby. Nárůst zájmu o tuto dekádu je patrný zejména v publikacích z posledních dvou desetiletí a právě hudba v nich bývá často nazírána jako klíčová kulturní aktivita. Je tedy s podivem, že prací věnovaných primárně tuzemské hudbě devadesátých let je stále jako šafránu.

Svobodná a divoká

Jednou z prvních vlaštovek pamětnicko­-his­torického zájmu o devadesátá léta byla kniha před třemi lety zesnulého slovenského rockera Juraje Šeba Slobodné 90. roky (2011). Aspekt svobody, zdůrazněný v titulu, byl klíčovým hlediskem pro většinu prací věnovaných této éře. Své vesměs esejistické vzpomínky Šebo doplnil příklady specifické dobové vizuál­­ní kultury. S podobným zřetelem k tématu přistupuje většina knih, jež představují devátou dekádu českým čtenářům. Publikace Svobodná a divoká 90. léta. Příběhy z doby, kdy bylo možné téměř vše (2017) od rozhlasového rešeršisty, historika a editora Dušana Radovanoviče rozšířila interpretaci daného období o další rozměr – o znepokojivé fenomény, jako jsou nájemné vraždy, všudypřítomná pornografie, obchod s bílým masem a drogami, obrovské přesuny majetku nebo rasistické násilí. O dva roky později pak vyšla kniha Johanny Fundové Devadesátky! Roky nespoutané svobody, která vychází z facebookové skupiny zaměřené na „devadesátkový bizár“. Jedná se o poměrně křiklavou osobní archeologii dobové vizuální kultury.

Motiv exploatace specifické vizuality se objevuje i v uměnovědné knize Obrazy konců dějin 85–95 (2020) editora Pavla Vančáta, který spojuje první polovinu devadesátých let s posledními roky státního socialismu, jež v Československu byly – alespoň v umělecké sféře – už z velké části poznamenané přestavbou. Prozatím posledním, syntetickým příspěvkem je kolektivní monografie Věčná devadesátá. Proměny české společnosti po roce 1989 (2023) editorek Veroniky Pehe a Apoleny Rychlíkové (viz rozhovor s první jmenovanou v A2 č. 8/2024). Tato publikace se snaží laickému čtenářstvu se zájmem o současné dějiny nabídnout perspektivu oproštěnou od dominance sebeoslavného narativu „znovunabyté svobody“, ale i fetišizujícího či výsměšného pohledu na fialová saka a podnikatelské baroko.

Jen pro někoho

Ambicí Diestlerovy Dekády naplno je představit detailní pamětnický obraz devadesátých let a zároveň vzdát hold tehdejšímu „svobodnému duchu a imaginaci“. Leitmotiv svobody v produkci, šíření a konzumaci populární hudby akcentuje i bohatá a citlivě vybraná obrazová dokumentace. Na jedné z prvních stránek najdeme obrazovou koláž, v níž se potkávají Václav Klaus, „bába Tutovka“, Viktor Kožený a Jim Morrison, tedy postavy, které významně utvářely podobu českých devadesátých let. Patologie a deformace vyplývající z „divokosti“ tohoto období ovšem Diestler příliš nereflektuje. To nemusí být nutně na škodu, jakkoli ve výsledku může výklad působit zavádějícím dojmem. Autor nicméně zůstává věrný své perspektivě pamětníka, a jeho přístup proto z velké části vychází z dobového pohledu, který ohledně společenských témat rozhodně nebyl přecitlivělý.

Přestože se Diestler snaží se svou pamětnickou pozicí vypořádat už v anotaci („Pokud možno bez nostalgie: protože nostalgie, to jsou zrádný brejle“), celkové vyznění je nostalgií silně poznamenáno. Někoho může při čtení rušit autorův živý, žoviální, občas lehce nabubřelý či chlapácký jazyk rockového žurnalisty. Jiným se zase budou hůře číst historky, v nichž se ztrácí obecnější rovina výkladu. Jedná se však o součást svébytného stylu rockové publicistiky – ostatně i tento styl lze považovat za příznak doby.

Kniha je v zásadě přehledně strukturována do třinácti kapitol, na něž navazují pamětnické rozhovory. Ty nakonec nepřinášejí příliš nových informací, ale je podnětné domýšlet si klíč k výběru zpovídaných osobností. Jsou mezi nimi hudebníci, producenti či moderátor, přičemž poměr zpovídaných mužů a žen je přesně deset ku jedné. Ani to ale nelze autorovi vyčítat – devátá dekáda prostě frčela naplno jen pro někoho.

Populární hudba bez popu

Obrovské množství sesbíraného ­materiálu, jenž vychází z konferenčních příspěvků i vý­­stav břevnovského Popmusea, se Diestlerovi podařilo utřídit do poměrně čtivé formy: výklad plyne, aniž by se příliš zahlcoval faktografií. Kapitoly postupně mapují vývoj hudebních nosičů, proměny technologií a situaci nově vznikajících soukromých rozhlasových stanic nebo hudebních klubů. Je přitom potřeba ocenit, že autorovy exkursy se zdaleka ne­­omezují jen na pražský kontext. Významný prostor je věnován hudební žurnalistice a zcela po právu i časopisu Rock & Pop, jehož produkci lze považovat za špičku tuzemské ro­­cko­­vé publicistiky. „Devadesátkový bizár“, ale i zasuté hořkosladké vzpomínky spolu s autorem Dekády naplno nacházíme v televizním prostředí a v dobových videoklipech, ale také ve světě hudebních vydavatelství, festivalů, přehlídek a soutěží. V závěrečných kapitolách pak autor sleduje proměny uvnitř jednotlivých hudebních scén, ať už jde o metal, folk, shoegaze nebo elektronickou taneční hudbu. Zatímco k metalu a folku má očividně blízko, od indie žánrů si zachovává odstup. Tento postoj je ale přiznaný a nepřekračuje hranice veskrze přátelského popichování.

Zcela stranou nicméně zůstává pop, což se může zdát v knize dle podtitulu věnované populární hudbě překvapivé. Hlavním důvodem je patrně skutečnost, že rockoví pamětníci dané dekády popem zpravidla opovrhují. Přesto ale v přetištěných dobových žebříčcích popularity nějaký ten Dalibor Janda nebo Paľo Habera vedle Nirvany a Prodigy varovně vystrčí růžky – do centra mediálního zájmu se vrátili nejpozději v poslední třetině devadesátých let, která je už mimo záběr Dekády naplno. Právě napětí mezi globální a lokální populární hudbou se stalo odrazem některých tektonických zlomů ve společnosti a tento fenomén by si zasloužil zvláštní pozornost. Z hlediska rockové žurnalistiky a popularizační kulturní historie Radek Diestler ale i tak odvedl velmi dobrou práci.

Autor je historik a spoluzakladatel Centra pro studium populární kultury.

Radek Diestler: Dekáda naplno. Kniha proměn české populární hudby 90. let 20. století. 65. pole, Praha 2023, 400 stran.