„Přiklánějí se americké korporace k MAGA?“ Tak zní titulek nedávného článku ve Financial Times, který dobře vystihuje proces pozorovatelný u velkých nadnárodních korporací sídlících v Americe. V poslední době se hodně píše o přidružení lidí, jako je Elon Musk, Jeff Bezos nebo Mark Zucker­berg, k Donaldu Trumpovi, přičemž tito miliardáři přebírají i hodnoty krajní pravice a postupně se stávají hlavními hlasateli politiky nového amerického prezidenta.

Jak ukazuje i zmíněný článek, tento posun u nejviditelnějších digitálních miliar­dářů je jen špičkou ledovce. Při ponoru pod hladinu můžeme vidět, že do podobných politických končin směřuje prakticky celý americký korporátní svět. Velká část firem se rozhodla, že přestane předstírat vznešené hodnoty a vrátí se ke staré kapitalistické poučce, že jediné, na čem záleží, je krátkodobý zisk za každou cenu.

V přímém přenosu sledujeme, jak americké korporace přestávají řešit otázku lidských práv, klimatické krize nebo rovného zastoupení mužů a žen na klíčových pozicích. Ruší se oddělení pro Společenskou odpovědnost firem (CSR), škrtají pravidla pro zvýšení diverzity pracovního prostředí, do týmů se hledají lidé s „mužskou energií“, jak to popsal Zuckerberg.

Je nutné zmínit, že tyto bohulibé agendy si na amerických korporacích vymohli tamní liberálové v dobré víře, že svými kroky zachrání svět a pomohou řešit společenské nerovnosti. Jak křehká tato vítězství byla, ilustruje fakt, že stačilo jedno volební vítězství neliberálního prezidenta, a všechny zdánlivé úspěchy liberálů přišly vniveč.

Osobně jsem nikdy nebyl fanoušek ozeleňování, diverzifikování a zlidšťování korporátního světa. Ostatně k čemu nám je, že velkou korporaci založenou na vykořisťování a devastaci životního prostředí vede žena nebo Afroameričan. Ctím heslo brazilského odboráře a ekologa Chica Mendese, že ekologie bez třídního boje je jen zahradničením. Nejinak je tomu i v případě lidskoprávní agendy či boje proti rasismu. Orientace na zisk a expanzi za každou cenu totiž leží v samotném jádru systému, který tyto korporace zosobňují.

Příklon amerických korporací k hodnotám vyjádřeným heslem „Make America Great Again“ nakonec může vést k řadě nečekaných prozření. Trumpovi můžeme poděkovat i za to, že americkým korporátním titánům strhl masku green­- či pink­washingu, a odhalil tak jejich pravou tvář. Je celkem pravděpodobné, že tento trend se přesune i do Evropy a zasáhne zdejší velké firmy. Korporace je nahá a má oslí uši.

Právě nyní je tedy potřeba vrhnout se do organizování pracujících. Američtí miliardáři totiž pod rouškou rušení údajné woke agendy chtějí zaútočit na zaměstnanecká práva a ještě více vydělat na práci obyčejných lidí. Stejně jako v minulosti i nyní tomuto trendu může vzdorovat pouze organizovaná síla pracujících, která na svém štítu ponese také hodnoty klimatické a rasové spravedlnosti. Může to trvat dlouho a vzhledem k současnému rozložení sil se zdá, že to bude cesta proti větru. Ale jak říkala nedávno zesnulá odborová organizátorka Jane McAlevey: „Žádná zkratka neexistuje.“ Posun amerického korporátního prostředí ke kampani MAGA je pouze nejčerstvějším příkladem.