Instalace tří vystavujících – Natálie Plevákové, Adély Součkové a Dimitrise Kontodimose – tvoří ve výstavě o paměti a (re)interpretaci dějin v pražské Galerii 35M2 samostatné ostrovy. Společně pak skládají jakousi báseň či trojdílné haiku, jež nám připomíná, že způsob, jakým pohlížíme na vývoj lidské společnosti, je často zkreslující a ovlivněný současnými ideologiemi (ať už je to patriarchát, heteronormativita nebo kapitalismus). Výstava Forget Me Not odkazuje na myšlení litevské archeoložky a antropoložky Mariji Gimbutas, která zkoumá prehistorické evropské sociální struktury založené na principech péče, rovnosti a souladu s životním prostředím. Vedle Gimbutas by stálo za to připomenout také zásadní knihu Úsvit všeho od Davida Graebera a Davida Wengrowa, kteří stejně jako ona zpochybňují zavedené představy o dávných společenských uspořádáních. Drobné instalace zvonících příborů a archetypálních bůžků z vosku i soška Afrodity na fotografickém stojanu nás nabádají k hledání jiných, solidárnějších narativů dějinného vývoje, než jaký si pamatujeme z hodin dějepisu ve škole. Jen je škoda, že ačkoliv jednotlivá díla spojuje kritika stereotypního pohledu na roli žen ve společnosti, zůstává instalace u obecného konstatování a nevěnuje se žádnému konkrétnímu příběhu (kromě mýtu o Afroditě). Jde tedy především o poetické rámování výzkumů výše zmíněné antropoložky a antropologů.

Galerie 35m², Praha, 30. 4. – 19. 7. 2025