Romská balada Amen spisovatelky Ilony Ferkové vyšla dvojjazyčně – romsky a česky. Příběh čtyř dívek Anuši, Maruši, Evy a Nataši, jejich rodin a přátel je situován převážně do Rokycan a slovenské osady v šedesátých letech minulého století. Dívky nastupují po základní škole do učení, potkávají první lásky, začínají být úspěšné v hudebním souboru, zažívají první střety se světem dospělých… Až potud jako by šlo o knihu pro dospívající děvčata. Ilona Ferková zdařile popisuje společenské prostředí a vztahy, někdy až na pomezí barvotiskového naivismu, který má mnoho společného s obrazy Rudolfa Dzurka; ostatně ilustrace Lely Geislerové si s nimi v barevnosti nezadají a příběh knihy působivě doprovázejí. Balada Amen se uzavírá o čtyři roky později v létě 1967, kdy jedna z dívek nešťastnou náhodou zemře před svou svatbou. Ze čtenářského hlediska je závěr příběhu bravurně napsán, stupňuje se až k náhlému konci. Ilona Ferková umí posouvat děj skrze dialogy postav namísto výpravných popisů. Je to mistrovství, čtenářsky vděčné. Hodně rušivě, zvláště na počátku vyprávění, působí rozdělování postav dle původu: Rom – Nerom, Čech – Nečech, gádžo – náš – váš… Jako by trvalo jakési ghetto, zdi mezi lidmi; absurdní rozdílnost se až příliš vnucuje. Amen je hezká kniha, čtivá, i se slovníčkem, a pozorný čtenář si přijde na své i několika historickými detaily.

Ilona Ferková: Amen. Přeložily Karolína Ryvolová a Eva Danišová. KHER 2024, 248 s.