Druhá světová válka nebyla pro Společnost Walta Disneyho příznivá. V Evropě přišla o klíčové distribuční zázemí. Celovečerním filmům se nedařilo – většina z nich ostatně byla pouhými pásmy několika animovaných příběhů. Klíčovou událostí bylo také vytvoření odborů sdružujících animátory, kteří se podmínkám u Disneyho vzepřeli. Studio tak během války začalo spolupracovat na projektech financovaných vládou.

Jednou z tendencí bylo pozitivní vykreslení Latinské Ameriky, jejíž obyvatele značná část americké veřejnosti vnímala jako sympatizanty s nacismem. Dvojice filmů Saludos Amigos (1942) a The Three Caballeros (1944) nechala oblíbené postavičky procházet ikonickými místy, která stereotypně reprezentovala lokální kultury Brazílie nebo Argentiny, přičemž tvůrci kombinovali hrané záběry s těmi animovanými. Natáčet hrané filmy bylo totiž levnější než tvořit ty animované.

Poválečná tvorba na tento trend navázala. Píseň jihu (Song of the South) z roku 1946 je především technologickým spektáklem, v němž tvůrci komplexněji propojili interakce herců s animovanými postavičkami poté, co si to vyzkoušeli u několika předchozích projektů. Látka vychází z literární předlohy Joela Chandlera Harrise a jeho populární série o strýčku Remusovi, jenž na plantáži baví tamní děti příběhy o králíku Br’erovi.

Bezelstný spektákl

Tyto zkazky vycházejí z tradice afroamerického folkloru, avšak nahlíženého „bílou“ optikou. Snímek…