Mohlo by se zdát, že kontroverzní životní příběh Leni Riefenstahl se uzavřel v roce 2003, kdy ve věku 101 let zemřela. Filmy a knihy vydané po její smrti, nejnověji německý dokument Riefenstahl, ovšem ukazují, že každé nové čtení jejího života odkrývá jinou rovinu toho, jak je estetika schopna sloužit ideologii a jak snadno se může obraz stát nástrojem moci.

Permanentní inscenace

Leni Riefenstahl byla řadu let v úzkém kontaktu s Adolfem Hitlerem, Josephem Goebbelsem i Albertem Speerem, a to nejen kvůli přípravě svých propagandistických filmů Triumf vůle (Triumph des Willens, 1935) a Přehlídka národů (Olympia 1. Teil – Fest der Völker, 1938). Její kolaborace měla mnoho podob. V polském městě Końskie vedla v roce 1939 speciální filmovou jednotku, která zachytila masakr tamějších Židů Wehrmachtem. Jako kompars pro své melodrama Tiefland (1944) využila Sinty a Romy, čímž jim údajně zachránila životy. Ve skutečnosti byla víc než polovina z nich zavražděna v koncentračních táborech.

Po válce se Riefenstahl tvrdošíjně stylizovala do role apolitické umělkyně, fascinované pouze lidskou krásou a pohybem. „O ničem jsem nevěděla,“ opakovala v rozhovorech až do pozdního věku. Prý jen plnila zadání, netušila o plynových komorách a vyhlazování celých národů. A právě na systematickém…