Minisérie M. R. D. Saint Louis ukazuje, že i ke krizi středního věku se dá přistoupit nově a neotřele. Umně mísí krimi s psychologickými sondami do niter trojice nespolehlivých vypravěčů a zároveň předestírá jeden z nejoriginálněji vykreslených vztahů mezi dvěma muži.

Minisérie o nestandardním milostném trojúhelníku zkoumá potřebu i absenci blízkosti. Foto HBO Max
Přátelství mezi tlumočníkem ze znakové řeči Floydem a lokální „televizní rosničkou“ Clarkem bylo od začátku spjaté s pocity trapnosti. Sblížila je lehce nejapná situace, do níž se dostali při bouřce, a od té doby se z nich stala nerozlučná dvojka. Clark mluví, Floyd tlumočí. Oba muži po čtyřicítce zdánlivě žijí celkem spokojený život. Jeden má ženu a dvě děti, druhý coby otčím vychovává se svou partnerkou Carol chlapce vysmívaného ve školním kolektivu.
Sedmidílná série M. R. D. Saint Louis nás zavádí na typické americké předměstí, které jako by vypadlo z Modrého sametu (Blue Velvet, 1986) Davida Lynche. I tady jsou postavy tajuplným způsobem nešťastné. Clark, Floyd i Carol něco postrádají. Možná okouzlení, partnerskou něhu nebo větší soběstačnost. Těžko říct, vše je od prvních minut zmatečné. Tvůrci spoléhají na fragmentární vyprávění, bílá místa v příběhu si doplňujeme postupně, na základě emocionálních asociací a překvapivého rozvíjení načrtnutých motivů. Chronologická posloupnost ustupuje do pozadí.
Pestrost, jinakost, bolest
Na konci první epizody je Floyd nalezen mrtev u šaten bazénu. Selhalo mu srdce? Nebo ho někdo zabil? U jeho těla našli fotku nahého muže s přeškrtaným obličejem. Případ řeší starší, konzervativní detektiv žijící v domnění, že už zažil úplně…Článek je přístupný předplatitelům*kám.