S americkou kulturní teoretičkou Sarah Juliet Lauro hovoříme o tom, jak se z okrajového folklórního jevu stal globální fenomén a jakou mají zombie spojitost s kolonialismem a kapitalismem. Došlo i na to, jakou roli hraje v současné popkultuře Netflix a proč bychom měli nemrtvým prokazovat úctu.
Ve své vědecké práci se věnujete mimo jiné zombie studies, tedy interdisciplinárnímu bádání, jež k fenoménu zombie přistupuje jako k reprezentaci nejrůznějších témat a jevů. Mohla byste zombie studies přiblížit?
Zombie mají původ v karibském, zejména haitském folklóru. Do širšího povědomí a do populární kultury se dostávají během americké okupace Haiti mezi lety 1915 a 1934. Vojáci, hlavně mariňáci, tu slýchali historky o mrtvolách pracujících na plantážích. Haiťané věřili, že lidé mohou vstát z hrobu a být proměněni v otroky, kteří pak pracují zadarmo, kdežto osoba, která je ovládá, inkasuje peníze. Zombie totiž nemají vlastní vůli, nemohou odporovat… Považuji to za typicky americkou mytologii, v knize The Transatlantic Zombie nicméně ukazuji, že tento mýtus nevznikl až na Haiti. Má kořeny už v Africe, kde najdeme podobné narativy ze starších období.
Během americké okupace každopádně zkazky o zombie pronikly až do Hollywoodu, kde v nich rozpoznali skvělý námět. Zombie se rychle dostaly do filmu i proto, že tyto postavy na rozdíl od Stokerova Draculy neměly konkrétního autora, a nemusela se tedy řešit autorská práva. První snímky skutečně odpovídaly původní mytologii. Vidíme v nich šamany, černou magii, a i když nejsou přímo o otroctví, jsou ovlivněny historií transatlantického obchodu s otroky. Ve druhé polovině…Článek je přístupný předplatitelům*kám.