Nejnovější titul Franka Furediho, ­britského sociologa maďarského původu, nazvaný pů­sobivě Válka s minulostí (The War ­Against the Past, 2024), vyšel v českém překladu záhy po svém prvním vydání. Jako historička umění si neodpustím publikaci soudit nejprve podle její obálky, na níž vidíme čtveřici portrétů kanonických mužských osobností západních dějin ve zlatavých rámech. Jsou ovšem narušeny stopami červeného spreje – gestem obrazoborectví, které památku postav i hodnot, jež reprezentují, znevažuje, či dokonce zatracuje. Obálka je věrná obsahu knihy. Autor v ní vymezuje „válku s minulostí“ jako vyústění dlouhodobých procesů, v nichž je minulost vnímána jako patologická. Tento postoj se projevuje například strháváním památníků ve veřejném prostoru nebo „cancelováním“ historických postav, jež jsou označovány z hlediska současných hodnot za problematické, a je praktikován globálně. Za iniciátory tohoto boje Furedi považuje zejména zastánce politiky identit, jejichž přístup narušuje ustálené historické narativy a stírá hranice mezi minulostí a přítomností.

Anachronismus a prézentismus

Kromě touhy rozejít se s toxickou minulostí si autor všímá dalšího aspektu titulní „války“: ti, kdo ji vedou, propůjčují přítomnosti autoritu nad minulostí. Tato tendence se dá označit pojmy anachronismus či prézentismus – na historický materiál je aplikována současná perspektiva a terminologie. Objevuje se tak…