Koncem února zveřejnil Deník N reportáž o důvodech výpovědi jednoho z předních českých kunsthistoriků Ivana Folettiho z Masarykovy univerzity v Brně. Krátce poté bylo oznámeno, že se zmíněný profesor se svým týmem přesouvá na Filozofickou fakultu Univerzity Hradec Králové, kde má řídit činnost zatím neexistujícího výzktmného centra. Okolnosti jeho přijetí však budí více kontroverzí, než by si on i samotná fakulta přáli. Pozadí příběhu přitom sahá do roku 2024, kdy se zásadně proměnilo vedení historických oborů na této fakultě.

Imaginární spory

V roce 2024 skončilo většině vedoucích na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové funkční období a bylo nutné vypsat výběrové řízení. Na fakultní úřední desce se však kromě vypsaných vedoucích pozic Katedry pomocných věd historických a archivnictví a Historického ústavu totiž neočekávaně objevilo i výběrové řízení na vedoucí funkci pro obě pracoviště zároveň. Bez předchozí širší konzultace s dotčenými ústavy a bez vědomí Akademického senátu. Děkan posléze na říjnovém senátním zasedání tento krok vysvětlil spory mezi pracovišti, aniž by v reakci na dotazy senátorek a senátorů pojmenoval jediný konkrétní problém. Mezi studenty i akademiky se pak šířila informace, že je výběrové řízení nastaveno na přijetí jednoho konkrétního člověka, a sice Vojtěcha Kesslera, který v té době spravoval Databázi dějin všedního dne. Netrvalo dlouho a Kessler zaslal jednomu ze studentských senátorů zprávu, ve které ho obvinil, že proti němu vede odboj. Tehdejší vedení Katedry pomocných věd historických a archivnictví si nechalo vypracovat právnické rozbory, z nichž vyplývá, že vypsání výběrového řízení proběhlo v rozporu se zákonem. I tuto skutečnost nicméně vedení fakulty ignorovalo.

O měsíc později, v listopadu 2024, zveřejnila Hradecká studentská sekce České archivní společnosti otevřený dopis adresovaný vedení fakulty, v němž vyjádřila obavy plynoucí z vypsaného výběrového řízení a který podepsalo 217 lidí, včetně zahraničních akademiků z Rakouska, Polska či Itálie. Na popud jednoho člena Akademického senátu z dotčené katedry bylo svoláno mimořádné zasedání, kterého se zúčastnili i pozorovatelé z řad studentů, kteří byli situací znepokojeni. Děkan na místě vysvětlil situaci, přislíbil, že se obě pracoviště slučovat nebudou, že cílem není propouštění zaměstnanců a že studentů a studentek se chystané změny nijak nedotknou. Proděkanka pro studijní záležitosti následně dala studentstvu několikrát najevo, že jeho úkolem je studovat, a ne se jakkoli plést do záležitostí fakulty. Na místo společného vedoucího pro obě pracoviště pak byl skutečně vybrán Vojtěch Kessler, který se funkce ujal k 1. lednu 2025. Předstoupil i před Akademický senát, jehož zasedání se opět zúčastnila i valná část studentů, kteří měli obavy o své budoucí studium, a pomocí prezentace vygenerované umělou inteligencí ubezpečil přítomné, že se jich změna vedení nedotkne.

Vyřizování účtů

Zpočátku bylo fungování obou pracovišť k nerozeznání od předchozích let – tedy alespoň pro studenty. Záhy se však objevily první změny, vedoucí například převzal vedení klíčových předmětů, které do té doby řídil předchozí ředitel Historického ústavu. Někteří akademici byli novým vedením propuštěni. Vyučujícím i studentům bylo sděleno, že obor pomocných věd historických a archivnictví nemá pro potřeby trhu a „moderní“ vědu opodstatnění, protože jeho náplň v budoucnu zastanou převážně stroje ve spolupráci s umělou inteligencí. Důraz bude prý zcela zaměřen na moderní dějiny, nikoli na nečitelné listiny v cizích jazycích, které nikoho nezajímají. To vše zaznívalo od lidí, kteří o oboru nemají širší povědomí.

Ke konci roku 2025 bylo předchozím vedoucím zmíněných pracovišť oznámeno, že jim nebude prodloužena smlouva. Důvod? Nespolupráce s novým vedením a nekompatibilita s koncepcí, kterou přitom Kessler opakovaně odmítl na poradách představit. Bývalému vedoucímu Katedry pomocných věd historických a archivnictví bylo odňato vedení některých rozpracovaných bakalářských prací a v březnu 2026 dostali studující e­-mail, v němž po nich nové vedení požadovalo, aby odevzdali rozpracované bakalářky k přezkoumání komisi. Právě tento nestandardní krok přímo popíral předchozí ujištění děkana fakulty o tom, že se změny studentů nedotknou.

Fakultní kamarádšoft

Přijetí Ivana Folettiho, jemuž byl krátce předtím ukončen pracovní poměr na Masarykově univerzitě kvůli nevhodnému chování ke studujícím, není na Filozofické fakultě v Hradci Králové zas tak překvapivé. Již v roce 2023 totiž fakulta přijala docenta Pavla Dufka, který byl z Masarykovy univerzity vyhozen za napadení studentky. Neobešlo se to bez reakce Akademického senátu, kterému bylo přislíbeno, že si „pana docenta pohlídají“. Ve čtvrtek 26. března 2026 zasedal Akademický senát za přítomnosti nespokojených studujících, médií i Folettiho. Děkan Jan Prouza několikrát uvedl, že článek Deníku N vznikl cíleně za účelem kunsthistorikovy diskreditace. Foletti by měl na hradecké univerzitě šéfovat Centru pro vizuální studia a komunikaci vědy, jež však ještě nevzniklo a které by nejprve musel schválit senát. Na otázky, co bude vedení dělat, pokud se tak nestane, Prouza odvětil, že i v takovém případě skupina akademiků a akademiček na fakultě zůstane. Kauza týkající se přijetí Ivana Folettiho nezačala v únoru roku 2026, nýbrž právě volbou vedoucího sloučených pracovišť. Spojnicí mezi Kesslerem a Folettim je Kesslerův dlouholetý přítel a člen týmu profesora Folettiho na Masarykově univerzitě Jan Květina, který na FF UHK působí jako proděkan pro vědu a výzkum. Profesní či přátelské kontakty na Květinu mají snad všichni zaměstnanci historických pracovišť, kteří na FF UHK v posledních měsících nastoupili. Některé znaky Folet­­tiho jednání, tedy šikanu a bossing, jak je popsala média (nehodnotím jeho vinu či nevinu), lze vysledovat i v jednání FF UHK vůči těm, kteří na nestandardní situaci od podzimu 2024 soustavně upozorňují. Nyní je na členech a členkách akademické obce, aby sami zhodnotili, zda jim takové způsoby připadají správné.

Autor působí na FF UHK.