Boty Quechua řady NH500 se na fotkách vyjímají ze všech úhlů – ať už na okraji lesa, kamenité cestě, nebo lávce nad řekou. Mezi přednostmi modelu se svrškem vyrobeným z devadesáti procent z „hovězí lícové usně“ se v turistickém oddělení ústředního obchodu Decathlon v severofrancouzském Villeneuve d’Ascq zdůrazňuje „přilnavost, tlumení došlapu, nepromokavost“. Nic dalšího k materiálu reklama nedodává. Na štítku je sice uvedeno místo výroby – „Made in Vietnam“ –, nic však neprozrazuje, odkud Decathlonem využívaná surovina pochází.

Na základě porovnání interních dokumentů prodejce sportovního zboží s celními údaji investigativní novináři z francouzského webu Disclose a nizozemské platformy Follow the Money zjistili, že hovězí kůže používaná na výrobu pohorek Quechua pravděpodobně pochází z nelegálně odlesňovaných oblastí v Brazílii. V zemi s jednou z nejvyšších koncentrací biodiverzity na planetě je rozšiřování chovu skotu hlavním faktorem způsobujícím odlesňování, přičemž zdaleka předčí pěstování sóji, palmy olejné nebo kakaa. Investigace ukázala, že brazilský gigant v oblasti chovu hovězího dobytka, jenž byl za nelegální odlesňování již vícekrát trestán, prodává kůži strategickému dodavateli společnosti Decathlon.

Tímto mezičlánkem je vietnamská koželužna Tong Hong. Podle bývalého zaměstnance vedení francouzského nadnárodního koncernu jde dokonce o „hlavního asijského dodavatele kůže ve výrobním řetězci Decathlonu“. Informaci potvrzuje i interní seznam subdodavatelů firmy, který má Disclose k dispozici. Tong Hong na něm figuruje jako „významný dodavatel“.

Made in Vietnam?

Koželužna Tong Hong vznikla v roce 2005 v souvislosti s boomem obuvnického průmyslu ve Vietnamu. V hale na periferii Ho Či Minova Města dělníci hovězí useň ošetřují chemikáliemi, čímž vznikají různé varianty, jako je semiš či polosyntetická kůže. Ty pak skupuje Decathlon a odesílá je k místním výrobcům obuvi – tedy do dvou největších obuvnických továren dodávajících obuv francouzskému prodejci, vzdálených jen zhruba čtyřicet kilometrů od koželužny.

První z nich, Thai Binh, je vůbec nejvýznamnějším obchodním partnerem francouzské značky. Podle seznamu dodavatelů od ní Decathlon v roce 2022 nakoupil zboží za více než 326 milionů eur, včetně známých kožených pohorek NH500, což potvrzuje i výpis z interní logistické databáze firmy.

Druhým důležitým odběratelem koželužny Tong Hong je podnik Pou Chen. Od něj si Decathlon v roce 2022 objednal obuv za 106 milionů eur – jedná se o jeho šestého největšího světového dodavatele. I z této obří továrny pocházejí některé oblíbené modely značky Quechua, například boty MH100, vyráběné z dvaceti procent z hovězí štípenky.

Tajemné dodávky kůže

Firma Decathlon, koželužna Tong Hong, a do­konce ani vietnamští výrobci na dotazy ohledně původu kůže užívané pro výrobu bot Quechua neodpověděli. Indicii však poskytl bývalý vedoucí zaměstnanec Decathlonu, s nímž se redaktoři Disclose setkali v roce 2023. „Brazilský skot je většího vzrůstu než ten asijský, takže kůže jsou dvakrát až třikrát větší. Dochází tak k menšímu plýtvání, čímž dosáhnete vyšší marže,“ vysvětluje znalec dodavatelských řetězců. Podle něj by tedy z úsporných důvodů bylo v zájmu koželužny Tong Hong nakupovat právě brazilskou kůži. Platí to i pro jejího francouzského partnera, který si na srážení nákladů potrpí, jak ukázaly investigace Disclose ohledně dodavatelů z Bangladéše a Číny.

Celní údaje analyzované oběma redakcemi informaci od někdejšího zaměstnance Decathlonu potvrzují. S jedenácti tisíci dodanými tunami je Brazílie s přehledem nejdůležitější dodavatelskou zemí koželužny Tong Hong. Bezmála polovina – pět tisíc sto tun – jí odeslala záhadná společnost nazvaná Chief Movement se sídlem v Hongkongu, megalopoli nepříliš známé chovem hovězího dobytka. Ve skutečnosti je firma bílým koněm využívaným světovou jedničkou ve zpracovávání skotu, masokombinátem JBS, k diskrétnímu odbytu svého zboží. Což této společnosti zapojené do nelegálního odlesňování v Brazílii samozřejmě přijde vhod.

Chemická deforestace v Brazílii

Společnost JBS vysílá své zboží do Vietnamu z brazilského přístavu Santos jižně od São Paula. Například v roce 2023 nákladní loď pronajatá brazilským masokombinátem vezla koželužně Tong Hong devadesát palet hovězích kůží. O pár týdnů dříve se přitom JBS podílela na velkolepém odlesňovacím zátahu na Mato Grosso, dosud největším, jaký tento brazilský stát kdy zaznamenal.

V Pantanalu, nejrozlehlejším mokřadu světa, tisícům stromů zbělela kůra. Přišly i o listy, rozežral je supertoxický herbicid 2,4­-D, který je složkou nechvalně proslulého herbicidu Agent Orange, nasazovaného americkou armádou během války ve Vietnamu. Látka využívaná pro masové odlesňování zde byla podle vyšetřování brazilské policie rozprašována z letadla v letech 2022 a 2023. Následně pronikla do vodních toků, čímž trvale zamořila půdu a otrávila místní faunu. Celkem tak bylo zlikvidováno více než jednaosmdesát tisíc hektarů lesa. Jde o osminásobek rozlohy Paříže.

Pachatelem tohoto environmentálního zločinu je statkář Claudecy Oliveira Lemes. Vlastník jedenácti chovů hovězího dobytka v Pantanalu byl v letech 2018 až 2022 za ilegální odlesňování osmkrát potrestán sankcemi. Navzdory úředním embargům farmář posílal svůj skot na porážku do několika různých zařízení v kraji – zejména na jatka masokombinátu JBS, jak dokládají osvědčení pro přepravu zvířat poskytnutá oběma redakcím investigativní platformou Repórter Brasil.

Mezi lety 2018 a 2023 Oliveira Lemes po­­slal na jatka brazilského masokombinátu 8 639 kusů hovězího dobytka. Tři z nich – v obcích Pedra Preta, Barra do Garças a Campo Grande – se specializují na opracovávání kůží na useň pro obuvnický průmysl. Společnost JBS redakcím odpověděla, že spolupráci s chovatelem po jeho posledním excesu ukončila.

Jeho rozsáhlá odlesňovací akce ovšem není zdaleka první, s níž je společnost JBS spojována. Škodami způsobenými na životním prostředí si od brazilských úřadů ostatně vysloužila řadu pokut dosahujících výše od několika desítek tisíc po miliony eur. Firma tvrdí, že uplatňuje „politiku nulové tolerance vůči ilegálnímu odlesňování, nucené práci, protiprávnímu využívání půdy původního obyvatelstva a porušování (…) embarg chránících životní prostředí“. Opasek si nicméně neutahuje – denně JBS zbourá sedmdesát pět tisíc kusů hovězího dobytka. A nežene se ani do pátrání po možných původcích odlesňování ve svém dodavatelském řetězci.

Znáte své dodavatele?

„S ohledem na objem skupovaného materiálu by Decathlon měl po jatkách vyžadovat, aby ze svých zásobovatelů vyloučila viníky odlesňování,“ říká Alice Thuault, ředitelka neziskové organizace Instituto Centro de Vida, která pomocí satelitů monitoruje lesní porost ve státě Mato Grosso. K tomu by bylo potřeba, aby francouzský prodejce vynaložil úsilí a zjistil si, která jatka mu vlastně surovinu používanou k výrobě obuvi dodávají. „V dodavatelských schématech Decathlonu, která zahrnují dodavatele až do druhé úrovně, společnost JBS vedena není,“ sdělila firma redakci Dis­close. Jinými slovy, prodejce sportovního zboží zná své přímé dodavatele – například výrobce obuvi Quechua – a dodavatele svých přímých dodavatelů, jako je koželužna Tong Hong. Dál už však nedohlédne, zatímco jiné značky, třeba Lacoste, zveřejňují soupis svých dodavatelů až do čtvrté úrovně.

V reakci na odhalení redakcí Disclose a Follow the Money společnost Decathlon zdůrazňuje „svůj závazek v boji proti odlesňování v rámci celého svého hodnotového řetězce“. Jako důkaz svého snažení předložila kopii závazného prohlášení, které dala podepsat představitelům společnosti Tong Hong v únoru 2024. V něm se píše, že „Decathlon odmítá, aby jeho dodavatelé dodávali kůži pocházející z chovů spojených s odlesňováním“, a žádá je, aby „uváděli původ použité kůže (…) a na požádání k němu poskytli dokumentaci“. Politika francouzské značky v boji proti odlesňování tedy spočívá v tomto jednostránkovém dokumentu. K žádným systematickým kontrolám nedochází, a to ani ve vietnamské koželužně, která tak ráda nakupuje hovězí kůže pocházející od environmentálního zločince. A rozpaky budí i Decathlonem zmíněná „dokumentace na vyžádání“: podle auditu Leather Working Group, federace zpracovatelů kůže, je firma Tong Hong schopna uvést jatka, která jí kůže prodala, pouze ve čtrnácti procentech případů.

Autor a autorka jsou investigativní novináři.

Z francouzského originálu Decathlon : les chaussures Quechua fabriquées par des sous­-traitants liés à la déforestation au Brésil, publikovaného na webu Disclose.org (8. února 2025), přeložila Petra Zikmundová. Redakčně upraveno.