Z kreslených vtipů Nikoly Čulíka by se daly sestavit různé dílčí série, například podle druhu zvířátek. Jednoduchá kresba nás nicméně vede přímo k zachycené situaci a skrze ni k jádru sdělení, jehož variování dělá z melancholického a zároveň ostře sebereflexivního cyklu vnitřně provázanou komiksovou alegorii. Černá linka, společná obrázkům i textu, je stejně tenká jako těžko postižitelná hranice mezi smíchem a zoufalstvím.





















Nikola Čulík (nar. 1983) je výtvarný umělec a ilustrátor. Studoval na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru kresby Jitky Svobodové, experimentální grafiky Vladimíra Kokolii a konceptuální tvorby Miloše Šejna. V roce 2014 získal cenu Art Prague Young Award. V životopisu na svém webu nikolaculik.cz mimo jiné uvádí: „Narodil jsem se v Podolí ve znamení Ryb. S rodiči a starší sestrou jsme bydleli na Smíchově naproti Ženským domovům v domě pro hluchoněmé.“ Má za sebou několik desítek samostatných výstav; ilustroval např. bilingvní vydání divadelní hry Martina McDonagha Osiřelý západ (1997, česky 2011). Volný cyklus kresebných vtipů publikuje na instagramovém účtu @nikolaculik.