Ačkoli se v souvislosti s bienále Ve věci umění patrně nejvíce pozornosti soustředí k výstavě v pražském Veletržním paláci, uvažovat o přehlídce jen na jejím základě by byla chyba. Součástí bienále je také výstava v Galerii města Pardubic (GAMPA), řada workshopů nebo participativní happeningy – třeba společná příprava jídla a diskuse v ateliérovém a rezidenčním centru Tusculum. V galerii SVĚTOVA 1 ještě před zahájením bienále zase proběhla otevřená dílna s indonéským kolektivem Taring Padi, na které se vytvářely později vystavené velkoformátové protestní kartonové loutky. Hned zkraje se tím zpřítomnila jedna z „nezbytností“, jež letošní ročník reflektuje, totiž spolupráce.

Na její potřebu akce zároveň odkazuje takřka všemi rozhodnutími, například tím, že kurátorská koncepce byla svěřena trojici osobností a část programu delegována na přizvané kolektivy. V tomto kontextu můžeme vnímat i výstavní katalog, jejž vytvořila platforma Fůd. Jedná se o poměrně skromný, ale výtvarně unikátní autorský zin, obsahující mimo jiné i anketu s otázkou: „Pokud byste si mohli splnit jedno přání, co by to bylo a proč?“ Mezi mnohými na ni odpovídá také umělkyně Lilia­na Zeic, jež navrhuje založení občanského sdružení, které by mělo o splnění daného přání rozhodovat. Zeic tak zvýrazňuje myšlenku, s níž jako by souznělo celé…