Za soumraku se plavím po řece
Toulá se mezi květy, moje loďka. Vrací se pozdě.
Čeká na Měsíc a zvolna pluje dolů po mělčině.
Jsem opilý, a přesto stále házím vlasec do proudu:
loďka se hýbe, můj sen nikoliv.
Báseň v překladu Ivany Gruberové vybrala Michaela Velčková
Newsletter Ádvojky přímo do vaší schránky
odebírat newsletter A2
Příbuzné články
Skrz truchlení aspoň o kus dál
Nad románem Terezy Reichelové
