Věrní čtenáři Jamese Ellroye si už navykli, že každý další autorův román může snadno odstartovat nové kolo nelítostných polemik a neutuchajících diskusí. U „Jeho neonoirové eminence“ (jak píše New Yorker), která svým celoživotním dílem, jež aktuálně čítá osmnáct románů, prostředkuje alternativní, přízračně špinavé, chvílemi až konspirační kontrahistorie Spojených států amerických a nikdy neváhá…
V sedmdesátých letech prvního století našeho letopočtu Titus Flavius Josephus ben Matthias, potomek kněží jeruzalémského chrámu i panovnických rodů Judeje, v Římě dokončil soubor sedmi knih, které v latinském světě prosluly pod názvem De bello iudaico, tedy O válce židovské. Pojednal v nich o židovském povstání proti římské vládě, které vyvrcholilo dobytím Jeruzaléma římskými vojevůdci Vespasianem a Titem,…
Její pohyby jsou hranaté, trhavé, ale takovým způsobem, že „by nemusely být“, jsou nepatřičné jakoby těsně. Často na sebe sahá. Bicí připomínají bušení krve ve spáncích, zesílený tep, který nikdy nevynechá.
„Bylo to překrásné žel všecko má svůj konec,“ píše ve slavné básni Vítězslav Nezval. Jeho generační druh Jaroslav Seifert v neméně slavných verších říká: „Každého dne se něco končí, / něco překrásného se končí. (…) Každého dne se něco počíná / něco překrásného se počíná.“ Začátek a konec patří k podstatě bytí a světa…
Bratislavský knižní festival BRaK to měl letos nahnuté. Slovenští politici v rámci umlčování kultury zkusili rozvrátit fungující a zaběhnuté kulturní akce; vcelku jim bylo jedno, že mnohé z nich za sebou mají často více než deset let fungování. Rada Fondu na podporu umenia, vedená Matúšem Oľhou, nominantem ministryně kultury Martiny Šimkovičové, na jaře…