Skupinová výstava Camporum Desertorum je věnována ukrajinské stepi, území, které se dnes nachází ve válečné zóně. Dotýká se i aktivismu přesahujícího hranice výtvarného umění. Díla jsou svědectvím autorek pocházejících z východní a jižní Ukrajiny, pro něž je stepní oblast domovem. První instalací, kterou spatříme, je protidronová síť – ta slouží jako připomínka dnešní reality. Příběh Ukrajiny však není nazírán jen perspektivou traumatu, spíše se točí kolem dvou symbolických celků – země a nebe. Motivy ptáků a hnízd propojují zkušenost ohrožení s prožitkem domova: Anastasiia Lisnycha nahradila ptačí hejno drony, zatímco hnízdo v díle Anny Solianyk otevírá otázku, zda je možné vybudovat si nový domov daleko za hranicemi rodného kraje. K motivu země se vztahují také meruňky Poliny Davydenko, které nikdo nesklízí, a jež tak připomínají opuštěný domov, kam se nelze vrátit. Jiný vztah ke krajině přibližuje Viktoriia Tymonova prostřednictvím mytologie východní Ukrajiny, podle níž se čarodějnice údajně rodily s ocáskem. Mimo to výstava tematizuje 128. samostatnou těžkou mechanizovanou brigádu „Divoké pole“, mezi jejímiž členy jsou umělecké osobnosti, které musely přerušit tvorbu a jít bránit svou vlast. Výstava českému publiku přibližuje, nakolik ruská válka na Ukrajině zasahuje do života obyvatelstva, a ukazuje její dopady na osudech konkrétních lidí. Komorní atmosféra vytvořená kurátorkou Darjou Lukjanenko nechává dostatek prostoru pro kontemplaci a otázky, z nichž mnohé neodezní ani po odchodu.

Camporum Desertorum. Dům umění Ústí nad Labem, 17. 9 – 18. 11. 2026