Radostnou novinkou, která se týká médii neustále omílaného tématu připravované olympiády, je zpráva Pekingského deníku (Pej-ťing ž’-pao), že se tři dny od zahájení registrace dobrovolníků na paralympiádu přihlásilo v pekingském registračním centru přes 40 tisíc lidí. Článek zdůrazňuje, že se uchazeči nedělí na lepší a horší, ale se všemi počítá stejně. Mezi přihlášenými je skoro 25 tisíc lidí, kteří zareagovali na agitaci na školách, většina ostatních se o příležitosti dozvěděla z internetových stránek. Vy­užívá se prý i dobrovolnická horká linka, na kterou zavolalo skoro 20 tisíc zájemců z řad obyvatel Pekingu.

Pekingský deník v souvislosti se začátkem školní docházky informoval čínskou veřejnost o originálním pokusu, který by měl pomoci řešit bolavý problém chudých rodin, jež si nemohou dovolit nést obrovské náklady na vysokoškolské studium svých dětí. V Číně je přitom kromě sňatku s cizincem vysokoškolský titul považován za jedinou možnost, jak získat jen trochu slušnou práci a neživořit. Dvě nejslavnější vysoké školy v Číně – Pej-ta (tj. Pekingská univerzita) a Univerzita Čching-chua – vymyslely plán pomoci studentům, takzvanou Zelenou cestu. Pej-ta studentům prvních ročníků doporučuje důsledně umenšit školní poplatky a spolehnout se na fondy pomoci. Studenti vyšších ročníků potom nemají váhat bojovat o prospěchová stipendia, případně zkusit využít zbývajícího volného času a při škole pracovat. Na univerzitě Čching-chua zase vyberou z řad starších studentů ty úspěšnější, kteří na základě svých dosavadních studijních zkušeností pomohou
mladším kolegům sestavit čtyřletý plán hospodaření.

Výrazný titulek, že v roce 2010 má v Číně studovat čínštinu sto milionů zahraničních studentů, provázel zprávu s obsahem ještě mnohem zajímavějším. Čínská vláda má prý strategii, jejímž cílem je dosáhnout toho, aby se čínština jednoho dne stala stejně důležitou jako angličtina a pokud možno „ji předstihla a stala se mezinárodním jazykem“. Výsadní postavení angličtiny je dané tím, že Anglie prý vládla světu více než sto let a to se jí podařilo ve spojení s americkou ekonomickou prosperitou. „Číňané nyní doufají, že uskuteční stejný cíl,“ píše se v článku doslova.

Rolnický deník (Nung-min ž’-pao) v jednom ze svých článků píše o blíže nespecifikovaných jihočínských provinciích, kde se v důsledku extrémních letních veder epidemicky rozmohla nemoc prasat, která se projevovala vysokými horečkami. Zodpovědní činitelé a veterinární ústavy však prý podle listu učinili opatření a o výskytu choroby dostatečně informovali. Tak se situaci podařilo dostat pod kontrolu a nemoc se přestala šířit. Úspěch prý zajistila i dobrá a včasná organizovanost protiepidemiologických prací, počínaje využitím mezinárodních diagnostických metod a konče informačními plakáty. V článku se neuvádí, jaký podíl na zlepšení situace má ústup nejhorších veder na konci léta.

Agentura Nová Čína (Sin-chua) se v tematickém bloku zabývala dramatickou situací kolem dostupnosti pitné vody. Voda z kohoutků se v Číně nedá používat k pití ani ve velkoměstech. Voda na pití se důsledně převařuje ve speciálních přístrojích a pije se horká z termosek, někdy s čajovými lístky, ale často jenom samotná. Na venkově je však situace ještě dramatičtější než ve velkých aglomeracích. Během následujících deseti let ale má nepříznivou situaci změnit vládní investice v řádech miliard čínských jüanů (1 jüan odpovídá asi 3 korunám). Pozitivní změna se má projevit v kvalitě života asi tří set milionů Číňanů, tedy cca čtvrtiny populace. Zatím ovšem v Číně existuje 50 druhů nemocí přenášených nekvalitní vodou. Znečištění vodních zdrojů průmyslem a hnojivy neustále stoupá, ve vodě se objevuje zvýšené množství fluoru a arsenu, nemluvě o hořké chuti. Jedenáctá pětiletka (2006–2010) má tedy před sebou nelehký úkol.

Ekologické tematiky se týkala i zpráva ze západočínské provincie Kan-su. Při banálním lékařském vyšetření malého dítěte, u něhož bylo podezření, že má chřipku, se zjistilo, že jeho krev obsahuje nebezpečné množství olova. Následovala vyšetření obyvatel z okolí, při nichž bylo objeveno, že podobné hodnoty vykazují i zkoušky krve 368 dalších lidí, z toho 149 dětí mladších čtrnáct let, přičemž nejmenšímu bylo teprve pět měsíců. Jedy pravděpodobně pocházely z blízké tavicí pece. Nebezpečné provozy se z okolí měst, kde mají lidé větší ekologické povědomí, často přesouvají na venkov, a to zejména do chudých západních částí země. Zde ale nejsou peníze na sledování výskytu nebezpečných látek ve vodě a vzduchu. Výskyt rakoviny a jiných onemocnění je zde tedy velmi vysoký. Jaký přesně, to článek neuvádí.

Všechny sdělovací prostředky se v poslední době věnovaly třicátému výročí úmrtí nesmrtelného předsedy Maa a také výročí komunistického Dlouhého pochodu. Perlou mezi těmito zprávami byl článek v Listech mladé Číny (Čung čching-nien pao). Týkal se chlapce, který vytvořil internetové stránky s tematikou Maova Dlouhého pochodu. Se spolu­žákem se zúčastnili soutěže malých tvůrců webových stránek. Chvíli jim trvalo, než pro své stránky vymysleli vhodné téma, ale při hodině společenských věd se setkali s Maovou básní Rudá armáda se nebojí útrap Dlouhého pochodu, a bylo rozhodnuto. Na stránkách je vlevo přehled událostí Dlouhého pochodu v chronologickém pořadí, vpravo vysvětlující text. Článek o vlivu Maova odkazu na současnou mladou generaci dokresluje historka ze školního výletu, kdy malý Jing povzbuzoval unavené spolužáky slovy: „Námaha-nenámaha, vzpomeňte si na Rudou armádu za Dlouhého pochodu…“

Z čínskojazyčného tisku vybírala Anna Dostálová.