Proč je vesmír růžový
Reportáž z představení Laurie Andersonové v Chicagu
Performance v chicagském Art Institutu byla trochu utajená. Na zmínku o ní jsme narazily v rubrice Critic’s Choice v časopise Chicago Reader, poskytujícím každý čtvrtek podrobný servis. Umělkyně, kterou v osmdesátých letech proslavila představení (zejména United States I–IV, 1983) kombinující hudbu, promítané obrazy, performanci a vyprávění, přijela do svého rodného města s one-woman-show. Předvedla se pouze v doprovodu zvláštně upravených houslí (propojených s elektronickými klávesami, ovládanými rukama i nohama), křesla a obrazu měsíce – na pódiu pokrytém svíčkami a jen rozptýleně osvětleném.
The End of the Moon. Koncepce a performance Laurie Andersonová, světelný design Jennifer Tipton, doplňující softwarový design Jody Elff, Art Institute of Chicago 20.–21. 11. 2005.
Newsletter Ádvojky přímo do vaší schránky
odebírat newsletter A2
