Do Hostišova Jana Herbena (2. vyd. s obrázky Jaroslava Panušky, Emil Šolc 1918), za první republiky povinné školní četby, se začetla Iva Kotrlá v Akordu č. 8 (květen 2008).

Ojedinělý pohled do soukromí a na povahu Josefa Štefana Kubína (1864–1965) v souvislosti s tragickým osudem jeho jediné dcery Vlasty (zemřela v červnu 1942 v káznici Waldheim) nabídl Zdeněk Rubeš v Dějinách a současnosti č. 5/2008.

V téže káznici jako Kubínova dcera byla v letech 1942–45 vězněna za spolupráci s ilegálním časopisem V boj malířka a ilustrátorka (například prozaických knih Václava Tilleho) Milada Marešová (1901–1987). Právě o vztahu Marešové k profesoru Tillemu a Arne Laurinovi, šéfredaktorovi Prager Presse, zajímavě vypovídá rozhovor se synovcem umělkyně, lékařem Janem Marešem, v katalogu k výstavě Milada Marešová. Malířka nové věcnosti (Moravská galerie v Brně – Argo 2008).

Na hronovského rodáka Egona Hostovského zavzpomínal v Hostu č. 4/2008 u příležitosti jeho letošního kulatého jubilea (23. 4.) ná­chodský rodák Josef Škvorecký.

Na to, jak vinárna Viola stála u zrodu básně Vladimíra Holana Noc s Hamletem (1964), vzpomínal v Grand Biblio č. 5/2008 Vladimír Justl.

Dopis „O psaní a o čtení“, který napsal v březnu 1983 Jan Vladislav Nikolaji Terleckému, otiskl ve zkráceném znění bulletin Obce spisovatelů Dokořán v čísle 45 (březen 2008).

Povídkou Kartágo z cyklu Onen svět (časopis Sklizeň, Hamburg, únor 1954) a úryvkem z básně To město z cyklu Exily (sborník Neviditelný domov, ed. Peter Demetz, Paris 1985) představil Viktor A. Debnár v Literárních novinách č. 20/2008 exilového publicistu, kulturního redaktora Svobodné Evropy, Jaroslava Dreslera (1925–1999). Dreslerovy „nesentimentální memoáry“ Rejdyjo, tištěné jen časopisecky (mnichovská Národní politika, posléze Akord a Necenzurované noviny) čekají dosud na knižního vydavatele.

Jako „literární databanku hudebních i společenských informací o určitém období českých novodobých dějin“ a „cenný literární opus“ doporučil šéfredaktor Harmonie Luboš Stehlík v květnovém čísle knihu zakladatele Traditonal Jazz Studia Pavla Smetáčka Jsem asi umí(r)něným tradicionalistou (předmluva biskup Václav Malý, 2., opravené a doplněné vyd., Martin 2008).

Až z posledních Divadelních novin (č. 10/2008) jsme se dozvěděli, že 6. 4. t. r., v den svých 77. narozenin, zemřela zpěvačka a pěvecká pedagožka Alena Havlíčková, někdejší členka divadla Paravan, interpretka písní Jaroslava Jakoubka (Blues černé holky) a Josefa Kainara, který několik písní-šansonů (Chvíle lásky, Jan miluje Lenku, Svatá válka) přímo pro ni napsal.

František Knopp