Foglarovská variace Davida Jana Žáka posouvá dobrodružství Rychlých šípů do období Protektorátu Čechy a Morava. Žlutý špendlík na klopě nabývá překvapivé konotace, křivolaké stínadelské uličky neztratily svou hrozivou přitažlivost, ale na jejich tmavých dvorcích se skrývají tajemství, která jsou temnější než kdy dříve.

Humoristická povídka je exkurzí do exotických zátočin divokého vyprávění, bezbřehé imaginace a dadaistického pábení. Nenechme se ale ošálit veselým tónem či lehkým autorovým perem: jeho literární králičí nora je plná povědomého, poněkud zatuchlého haraburdí, které barvitě vystihuje všední pasti českého života.

V prologu k chystané knize Václava Vokolka Čekání na zelenou se ocitáme v mytickém bezčasí: na vrcholcích Českého ráje úřadují dva obři, kteří po miliony let sledují proměny místní krajiny, a i když není úplně jasné, co mají za úkol, určitě to úzce souvisí s přírodou, pověstmi a lidmi.

Teherán je město, kde se hodně nasmějete, ale také si hodně popláčete. Ukázka z beletristicko­-esejistické knihy současné íránské spisovatelky vypráví o večeru, kdy ženy poprvé po čtyřiceti letech směly vkročit na národní fotbalový stadion, aby sledovaly přenos zápasu se Španělskem.

„Už na začátku jsem se rozhodla svůj lázeňský pobyt pojmout jako dobrodružství, nechat se nést nevyzpytatelným proudem událostí a nebránit se příležitostem, které se naskytnou,“ prohlašuje zapisovatelka více či méně bizarních střípků ze světa léčebného zařízení, kde si chvílemi přestává být jistá, zda se to, co kolem sebe vidí, skutečně odehrálo.