close search

Kde jsou meze tolerance

Kdo u nás určuje, jak se mluví o muslimech

Veřejnoprávní média se vypořádávají se stížnostmi na „šíření islamofobie“. Hrozí v Česku diktatura politické korektnosti vůči islámu?

V polovině září přinesla některá média informaci, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání napomenula Český rozhlas 6 za to, že porušil zásady novinářské objektivity a referoval nevyváženě o muslimech. Do médií se informace dostala až poté, co na usnesení Rady nesouhlasně reagovali zástupci Českého rozhlasu. Rada ale ve skutečnosti o upozornění určeném vedení rozhlasu rozhodla již 3. srpna letošního roku a odsoudila v něm pořad Názory a argumenty odvysílaný 14. dubna 2010. Redaktor v něm tehdy přečetl komentář Rudolfa Kučery s názvem Jaká má být míra tolerance pro netoleranci?, v němž autor kritizoval „rostoucí agresivitu některých islámských komunit vůči Evropě, její kultuře, mravům a zvykům a v neposlední řadě vůči křesťanství“ a to, že se „v arabských islámských zemích nepraktikuje vůči křesťanům žádná tolerance, že se v těchto zemích nesmějí stavět kostely“.

 

Islamofobie, nebo zobecnění?

Proti tomuto komentáři se ozvala organizace Libertas Independent Agency, o. s., (LIA), ustavená před dvěma lety, která sdružuje brněnské muslimy a přátele muslimských národů. Jak informuje na svých stránkách, nazvaných bezcenzury.org (!), požádali její zástupci Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, aby zvláště proti druhému citovanému výroku zasáhla, protože je paušalizující, nepravdivý a urážlivý. V minulosti tato organizace podobným způsobem postupovala i proti televizi Nova a dosáhla toho, že v lednu roku 2008 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání Nově udělila pokutu za islamofobní reportáž. Jednalo se o vůbec první případ, kdy české úřady někoho pokutovaly za šíření islamofobie. V aktuálním případě rozhlasové reportáže Rada nejprve požádala o její zhodnocení uznávaného arabistu Luboše Kropáčka z Ústavu Blízkého východu a Afriky, který potvrdil, že napadaný výrok skutečně nepravdivý je. Mimo jiné
i proto, že „zákonná úprava nedovolující křesťanům stavět kostely platí skutečně jedině v Saúdské Arábii (opatření chalífy Omara ze 7. století), ve všech ostatních arabských zemích je výstavba svatyň křesťanských církví povolena“.

Proti této argumentaci se vedení rozhlasu brání a tvrdí, že věta byla vytržena z kontextu a že zazněla v názorovém pořadu, a nikoliv zpravodajském. Kromě toho si v otevřeném dopise Radě šéfredaktor ČRo 6 Daniel Raus stěžoval, že nemá k dispozici dopis stěžovatele ani text Kropáčkova posudku a že proti názoru Rady pro rozhlasové a televizní vysílání neposkytují zákony České republiky formální možnost obrany. Michaela Zábojníková z úřadu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání však s tvrzením ředitele úplně nesouhlasí. „Může dát rozhodnutí Rady k soudu, aby zjistil, zda bylo oprávněné,“ odmítá stížnost na neodvolatelnost rozhodnutí radních. I kdyby však soud podpořil rozhodnutí Rady, rozhlasu žádné bezprostřední riziko postihu nehrozí – aby totiž mohla Rada udělit pokutu ve výši 5 000 až 2,5 milionu korun, musel by se rozhlas dopouštět stejného provinění opakovaně.

Z možnosti postihu za kritické názory na současný islám nemá zjevně obavy ani Daniel Raus, když ve svém dopise Radě uvádí, že „obsahem předmětného článku je legitimní otázka, k čemu povede stav, kdy západní demokratické společnosti poskytují svobodu muslimským komunitám, zatímco islámské země adekvátní svobody jiným náboženským skupinám neposkytují“, a dodává, že se stanice rozhodla „připravit několik pořadů a článků, které budou hodnotit stav náboženské svobody v různých islámských zemích“.

 

Svobodu, ale bez mešit

Nezdá se tedy, že by byla jakkoliv oprávněná obava Viliama Bucherta z Reflexu, který s odkazem na kauzu rozhlasu a kritiku LIA k nedávnému vystoupení Václava Klause, jenž v Nové Říši uvedl, že „není přívržencem budování muslimských chrámů v Česku“, varuje, že se „ocitáme v nebezpečném a začarovaném kruhu takzvané politické korektnosti, která omezuje normální diskusi“. Na Klausovo vyjádření totiž ihned v anketě pro Parlamentní listy reagovala předsedkyně Poslanecké sněmovny a místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová, která uvedla, že: „Tolerance musí existovat z obou stran. Nevím totiž o tom, že by bylo možné stavět katolické kostely v muslimských zemích. Takže v tomto má pan prezident určitě pravdu.“ Předseda Senátu Přemysl Sobotka zase dodal, že by muslimové „měli respektovat křesťanský charakter základů naší země a civilizace, a proto nejsem příznivcem budování mešit v naší zemi“. Proti výstavbě mešit
u nás se postavili i místopředseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda, europoslanec a člen výkonné rady Hynek Fajmon, poslanec TOP 09 Daniel Korte, který doslova uvedl: „Mešity u nás bych nepovolil. Mešita je uzavřený prostor, kam není volný přístup jako například do kostela či synagogy. Vzhledem k islámskému terorismu to znamená i bezpečnostní riziko pro tento stát.“ Proti mešitám a islamizaci se v rámci své předvolební kampaně vyslovila také šéfka Suverenity Jana Bobošíková: „Jsme kategoricky proti stavbě mešity v Hradci Králové i dalších mešit. Chceme hájit náš křesťanský prostor,“ prohlásila.

Za situace, kdy většinové stejně jako extrémní politické síly vyslovují s takovou razancí výroky, které mají k politické korektnosti i demokratickým postojům daleko, se lze těžko divit, že menšinový názor sahá po právních prostředcích. Mluvit ale v této souvislosti o tom, že by nám muslimové ucpávali mediální ústa, zavání nestoudností.

Newsletter Ádvojky přímo do vaší schránky

odebírat newsletter A2 arrow straight blue icon
banner newsletter image

Příbuzné články

Trumpův dekret

Restriktivní americká migrační politika


Mytologie alternativy

Záludnosti psaní o hudební subkultuře nedávné minulosti