Aktuální Souvislosti č. 2/2012 obsahují několik zajímavých tematických bloků. Petr Šrámek a Barbora Chybová se zaměřili na osobnost básníka, překladatele a publicisty Antonína Brouska. Vracejí se „k dělání do vlastních hnízd“ a „podřezávání větví“, k Brouskově emigraci do Spolkové republiky Německo i jeho současnému pobývání v okolí Třeboňska. Největším lákadlem ovšem zůstávají dosud nevydané ukázky Brouskova výboru z Hölderlina Endymion.

Tamtéž germanista Pavel Novotný společně s Nikolou Mizerovou představují v Česku málo známou umělecko-literární skupinu Wiener Gruppe, navazující na rané experimenty dada. H. C. Artmann, Gerhard Rühm, Konrad Bayer, Oswald Wiener a Friedrich Achleitner se počátkem padesátých let, za nulového zájmu tehdejší rakouské veřejnosti, jali tvořit převážně konceptuální poezii tematizující materiální a zvukovou stránku básnického jazyka. Nedílnou součástí jejich tvorby byla recitace či audiovizuální performance.

V druhých letošních Souvislostech uvádějí Denis Molčanov a Jovanka Šotolová do českého kontextu francouzského spisovatele českého původu Pavla Haka. Svérázný literát ve zde uveřejněném rozhovoru mimo jiné tvrdí: „Žijeme ve světě, v němž mají poměry sil velmi násilný charakter. Umění to nemůže ignorovat.“

Třetí letošní číslo časopisu Plav se věnuje tématu Italské ženy. Zahajuje ho rozhovor s překladatelkou Kateřinou Vinšovou, která mimo jiné mluví o Claudiu Magrisovi a překládání románu Georgese Pereca Život návod k použití. Cestu italských žen za literární slávou od 19. století do současnosti ve své studii popisuje Zora Obstová a téma doplňuje množství ukázek současné italské ženské literatury.

Velmi inspirativní je třetí číslo časopisu pro ochranu přírody a krajiny Veronica s tématem Rozhraní města a krajiny. Dočteme se v něm o spíše negativních architektonických, krajinářských a ekologických dopadech divokého rozvoje českých suburbií. O problematické suburbanizaci amerického typu a o možném poučení z nefungujícího amerického modelu píše Luděk Sýkora, o umění ve veřejném prostoru mluví Tomáš Vaněk a nad smutnou situací soch v české krajině se zamýšlí Markéta Korečková. Ale nalezneme zde i inspirativní případy vzdorování developerům – například v článku Marka Šálka, který referuje o úmorném, ale úspěšném boji obyvatel břevnovské Tejnky.

–red–