Občanské sdružení Prokopovo zveřejnilo otevřený dopis adresovaný Radě městské části Prahy 5, jímž pokračuje ve svém boji s podnikatelským záměrem developerské firmy JRD, která hodlá v přírodním parku Prokopské a Dalejské údolí vybudovat uzavřené bytové komplexy, a tak prolomit zdejší stavební limity. Mezi hlavní výtky, které rozhořčení občané vznášejí, patří především netransparentní jednání radnice. Ta se nad sporným projektem dosud scházela jen s firmou, která jej má realizovat. „Tvrzení, že schválení výjimky z územního plánu je v souladu s veřejným zájmem, považujeme tedy nejenom za protimluv, ale také za projev nebezpečné praxe, kdy soukromý zájem je vydáván za zájem veřejný,“ píše se v otevřeném dopise.

 V sobotu 31. 8. a v neděli 1. 9. se v Praze vzpomínalo na doby, kdy se ještě v hlavním městě squatovalo. Akce s názvem Vzpomínky na budoucnost, která začala v sobotních dopoledních hodinách několika koncerty u letenského kyvadla a spontánně pokračovala obsazením několika neobydlených chátrajících objektů, mimo jiné připomněla, že právě před dvaceti lety byl obsazen zřejmě nejznámější český squat Ladronka. Cílem bylo i upozornit na množství opuštěných umělecky hodnotných domů, jejichž majitelé nedbají svých vlastnických práv, a na skutečnost, že v celé republice existuje více než půl milionu opuštěných bytů, zatímco tisíce lidí žijí na ulicích nebo v nevyhovujících podmínkách na ubytovnách. Všechny obsazené domy squatteři během sobotní noci opustili a posledním útočištěm zůstal dům Na Pohořelci č. 24, který udrželi až do nedělního dopoledne, kdy byli policií zatčeni, převezeni na stanici do Bartolomějské ulice
a po pár hodinách propuštěni.

Prezident Spojených států amerických Barack Obama stále hledá spojence pro vojenskou intervenci v Sýrii. Ačkoli se předpokládalo, že se připojí Velká Británie, britský parlament zapojení země do této operace zamítl. Britská vláda v čele s premiérem Davidem Cameronem v parlamentu předložila rezoluci, která obhajovala vojenskou operaci a oprávněnost útoku proti Sýrii i v případě, kdyby jej nepodpořila Rada bezpečnosti OSN. Přestože se vláda snažila tvářit, že jde o běžnou „humanitární intervenci“, a po konzultacích s opozicí svůj návrh dokonce lehce upravila, proti se postavila nejen většina opozičních poslanců, ale i třicet jeho spolustraníků. Celkově Cameron prohrál o třináct hlasů. Poprvé po více než sto letech se tak britský parlament postavil proti vládou navrhované vojenské akci.