V Maďarsku schválil 12. prosince tamní parlament hlasy vládní strany Fidesz novelu zákoníku práce, které část veřejnosti a takřka celá opozice přezdívá „otrocký zákon“. Úprava totiž zvyšuje roční limit přesčasových hodin na 400 oproti dnešním 250, a navíc prodlužuje vyrovnávací období u nerovnoměrně rozvržené doby z šesti až na 36 měsíců. Podle odborářů, ale i části opozice to v případě zaměstnanců v nepřetržitém směnném provozu může znamenat nárok na pouze jednu volnou neděli v měsíci. I z těchto důvodů se před parlamentem konala demonstrace asi dvou tisíc rozhořčených lidí, z nichž někteří se pokusili neúspěšně dostat do budovy – bránilo jim v tom několik stovek policistů. Divoká atmosféra vládla ale i uvnitř parlamentu, kde opozice hlasování doprovázela pouštěním sirén a hlasitým pískáním.

V Íránu následkem dlouhotrvající hladovky zemřel 12. prosince ve vězení aktivista, který byl opakovaně odsouzen za urážku ajatolláha Alího Chameneího a protistátní propagandu, jíž se měl dopouštět na sociálních sítích. Vahíd Sajjedí Náserí na protest proti nelidským podmínkám ve vězení a proti tomu, že mu byla znemožněna komunikace s právníky, odmítal potravu více než padesát dní. Podle příbuzných usiloval o přemístění z jednoho z nejhorších vězení v zemi do zařízení s lehčím režimem. Známé lidskoprávní organizace jako Human Rights Watch a Amnesty International dlouhodobě upozorňují na to, že podmínky v íránských vězeních patří mezi nejhorší na světě.

Poté, co v Katalánsku během víkendu 8.–9. prosince radikální separatisté z organizace CDR (Výbor pro obranu republiky) zablokovali dálnici u Tarragony, španělský ministr vnitra Fernando Grande­-Marlaska adresoval katalánské vládě dopis, v němž vyhrožuje vysláním národní policie. Katalánská policie totiž proti blokádě nijak nezasáhla. Katalánský premiér Quimo Torry se následně nechal slyšet, že země by mohla získat nezávislost podobně, jako tomu bylo v roce 1991 v případě Slovinska. Už ale nezmínil, že tehdy došlo k desetidenní válce, která měla desítky obětí.

Celkem patnácti aktivistům, kteří v březnu 2017 na letišti Stansted zastavili let s jedenácti lidmi, kteří měli být deportováni z Velké Británie do Nigérie, hrozí trest doživotí, protože jsou obviněni z „teroristického útoku“. Uprchlíci, kteří měli být vráceni, jsou přitom stále ve Spojeném království. Dva z nich už dokonce získali britské občanství a u zbývajících probíhá soudní přezkoumání jejich azylového statusu. Verdikt soudu by měl padnout do konce roku 2018.